Vyplývá to ze svou společných zpráv Organizace pro spolupráci a rozvoj (OECD) a Úřadu EU pro duševní vlastnictví (EUIPO) s názvem Examining Illicit Trade Challenges in the Belt and Road Initiative a Mapping Global Trade in Fakes 2025, které si Finanční a ekonomické informace (faei.cz) prostudovaly.
Dokumenty označují za hlavní zdroj padělaného zboží Čínskou lidovou republiku, i když se k ní významně přidávají i další státy, například Bangladéš, Libanon, Syrská arabská republika a Turecko.
„Padělání postihuje téměř 50 z 96 kategorií výrobků, přičemž hlavním cílem je zboží s vysokou hodnotou, jako je oděvy, obuv, kožené zboží a elektronika,“ uvádí se v jedné ze zpráv, podle níž se obchodní trasy neustále vyvíjejí a padělatelé využívají i mezinárodní vodní cesty, jako je Dunaj.
Stovky miliard dolarů
„V tomto trendu hrají klíčovou roli zóny volného obchodu, které těží z menšího dohledu,“ upozorňuje dokument. Padělatelé také využívají metodu, že se zboží, u něhož to jde, vozí po částech a montuje se až v blízkosti konečného prodeje.
Analýzy uvádějí, že celosvětový obchod s padělaným zbožím dosáhl hodnoty přibližně 467 miliard dolarů, což představuje 2,3 procenta celkového světového dovozu. Vzhledem k tomu, že jde o údaj z roku 2021, je pravděpodobné, že momentálně je to ještě vyšší hodnota.
V roce 2019 se totiž obchod s padělaným zbožím odhadoval na 464 miliard dolarů. Podle dostupných údajů je nejvíce postiženým regionem Evropa. Do EU se dostalo padělané zboží za zhruba 117 miliard dolarů, což představuje 4,7 procenta celkového importu.
Problematikou čínského zboží se zabývala i česká vláda, a to v souvislosti s celní válkou mezi Spojenými státy a Čínou. „Důležité určitě je vytvořit obranu před záplavou levného zboží ze strany Číny,“ řekl začátkem dubna premiér Petr Fiala (ODS).
„Nemůžeme připustit, aby se Evropa stala prostorem, kde Čína bude udávat zboží, které už nemůže dodávat na americký trh. To by určitě mělo poškodit naše firmy, proto je rozumná politika v tomto směru proti Číně na místě,“ dodal ministerský předseda.
Evropská komise je podle něj připravena v případě potřeby aktivovat nástroje na ochranu obchodu. Na záplavu levného čínského zboží, které nemusí dodržovat přísné evropské standardy si dlouhodobě stěžuje Asociace pro elektronickou komerci (APEK).
Pravidla platí pro všechny
„Nekontrolovaný příliv zboží roste tempem přesahujícím sto procent ročně a čínští prodejci, kteří zasílají své zboží přes platformy, jako Temu nebo Aliexpress, už tvořili loni přes desetinu českého trhu,“ sdělila APEK.
„Problém spočívá především v tom, že tito prodejci neplní takřka žádné povinnosti, které dopadají na evropské e-shopy – ať už se týká obalové legislativy a poplatků z ní vyplývající, přes zpětný odběr elektrozařízení až po daně a cla,“ dodala asociace.
Podle výkonného ředitele APEK Jana Vetyšky sice v Evropě platí jasná pravidla, ale v praxi se je nedaří uplatňovat. „Kdo prodává v Evropě, má dodržovat evropská pravidla,“ poznamenal Vetyška.
Podle něj stát a Evropská unie dlouhodobě selhávají v ochraně domácího trhu, čímž vytváří neférové prostředí. Poctiví domácí podnikatelé musí dodržovat různé regulace, zatímco zahraniční prodejci zůstávají mimo dosah dozorových orgánů.
„Čeští obchodníci čelí stovkám povinností a případným sankcím za jejich nedodržení. Pro malé a střední podniky je přitom náročné rozšiřující se regulace sledovat a často jsou pokutovány za formální pochybení,“ uvedl Vetyška.
