V nákupních centrech - a nejen tam - se z lidí stávají spotřebitelé.zdroj: Pixabay.com

GLOSA: Člověk je člověk. Žádný spotřebitel, poškozený nebo klient

Někdy mi připadá, že na úřadech mají speciální oddělení, které se nezabývá ničím jiným, než vymýšlením „lidských“ názvů – jen aby nemusely říct, že člověk je člověk. A tak máme plno spotřebitelů, poškozených, klientů nebo lidských zdrojů. Jen jaksi „lidský rozměr“ se trochu vytrácí.

Před Vánoci jako by z českých nákupních center a tržišť úplně zmizeli lidé. Místo nich nastoupila armáda spotřebitelů. „S příchodem vánočních svátků, dochází ke zvýšenému zájmu spotřebitelů o nákup zboží a služeb,“ napsala například Česká obchodní inspekce ve svém doporučení, jak správně nakupovat, aby byli spokojení zákazníci i obchodníci.

Nepodařilo se mi dohledat, kdo první v historii použil pro zákazníka označení spotřebitel. Je ale mimořádně ošklivé. Člověk, jakmile vkročí do obchodu nebo si stoupne do fronty u stánku na svařák, už není člověkem, mění se na spotřebitele. Člověk coby spotřebič – párků, piva, mobilů, banánů, televizních zpráv, ale třeba i holičských nebo instalatérských služeb. Dokonce k tomu vznikl speciální zákon na ochranu spotřebitele. Co je ještě horší, že tuto úřední mluvu přebírají třeba televize, zpravodajové a další „spotřebitelé“ – před termínem „spotřebitel“ není úniku. Přitom by stačilo alespoň občas použít slovo zákazník. Jenže žádný „zákaznický zákon“ bohužel neexistuje, takže tu i nadále budou dominovat spotřebitelé.

Samostatné označení pro člověka mají rovněž různé útulky pro bezdomovce nebo pro vážně nemocné staré lidi. Z člověka se tu stává klient. Osoba, která žije roky na ulici, vybírá popelnice, vozí starý papír do sběrny, sbírá vratné lahve od piva a popíjí krabicové víno, je rázem klient. Stačí vstoupit do azylového příbytku. Zajímavé. Aspoň, že se bezdomovci mezi sebou neoslovují „ahoj, kliente!“

Samostatnou kapitolou je policejní mluva. Zvláště komické je označení „poškozený“ pro oběť trestného činu. Pro policisty je jedno, že „poškozený“ třeba už pár dní nežije, protože ho někdo zavraždil. Pokud detektivové případ neuzavřou, pořád je ta mrtvola „poškozený“. Holt, předpisy jsou předpisy.

Pak tu jsou ještě dlouholetá aktivita, která z člověka dělá faktor nebo zdroj. Znáte to: „Důležitý je pro nás lidský faktor.“ Nebo: „Při nehodě hrál roli lidský faktor“. Jako by úředníci, manažeři, vyšetřovatelé měli pocit, že touto kombinací dávají svým slovům větší vážnost, větší důraz, že slovo „člověk“ je příliš obyčejné, chudé. Podobné je to s lidskými zdroji – tady už člověk úplně přestává být člověkem a je z něj zdroj. Mimochodem, z lidských zdrojů se dokonce stala speciální podnikatelská disciplína, jak píše Wikipedie: „Lidské zdroje jsou specifická činnost v rámci organizace, která se zabývá řízením lidského kapitálu v organizaci, tedy řízením zaměstnanců celku.“

No vidíte, málech bych zapomněl na „lidský kapitál“! A co si dát třeba novoroční předsevzetí a vrátit se ke kořenům? Člověk je člověk.

Petr Starý

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *