Naopak spotřebitelské výdaje byly zřejmě brzdou. Nad dalším vývojem ekonomiky eurozóny se ale vznášejí otazníky. Z důvodu pandemie zůstávají restriktivní opatření ve většině zemí zatím v platnosti.
Zdarma nebude ani odchod Velké Británie z EU. Ten bude podle odhadů Mezinárodního měnového fondu stát v letošním roce ekonomiku Británie jedno až dvě procenta HDP. Na eurozónu by pak měl být dopad zhruba čtvrtinový až pětinový. Británie se navíc kvůli obavám z brexitu ve čtvrtém čtvrtletí 20 zřejmě předzásobila, což se negativně odrazí na evropském průmyslu v letošním prvním kvartálu.
Nižší bude zřejmě i úvěrová aktivita. Ta dosáhla vrcholu v květnu a od té doby pozvolna klesá. Horší bude i situace na trhu práce. Celkově tak očekáváme růst evropské ekonomiky v letošním roce o 3,6 procenta. Vliv vakcinace se podle naší prognózy začne projevovat nejdříve v polovině roku, přičemž na předkrizové úrovně se HDP dostane na přelomu let 2022/2023.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
