V meziročním srovnání došlo během jedenáctého měsíce roku k více než dvojnásobnému nárůstu objemu hypoték, což bylo ale dáno velmi nízkou srovnávací základnou. Hypoteční trh totiž na konci loňského roku úplně zamrzl. Vyplývá to z aktuálních dat Hypomonitoru České bankovní asociace (ČBA).
I přes letos rekordní listopadové hodnoty zůstává letošní objem poskytnutých hypoték o polovinu nižší než v listopadu 2020 a o třetinu nižší, než byl v tomto období v předcovidových letech 2017 a 2018. Za celý loňský rok se objem nově poskytnutých hypoték propadl o 57 procent na 162 miliardy korun, přičemž počet poskytnutých hypoték byl loni nejnižší za posledních 20 let.
Objem skutečně nově poskytnutých hypoték bez refinancování v listopadu dosáhl 13,4 miliardy korun po říjnových 13,2 miliardy korun. Objem refinancovaných úvěrů (interně či z jiné instituce, pozn. aut.) pak činil 2,8 miliardy korun oproti 2,9 miliardy korun v říjnu.
Počet nově poskytnutých hypoték v listopadu vzrostl na 4 166, což představuje meziroční nárůst o 91 procent a zároveň je to nejvyšší hodnota od loňského června. I tento ukazatel je stále hluboko pod dlouhodobým standardem. Ještě v roce 2020 se průměrný měsíční počet nových hypoték pohyboval kolem 6,7 tisíce a ve výjimečně silném roce 2021 pak dosahoval 9,5 tisíce.
Úroková sazba u skutečně nově poskytnutých hypotečních úvěrů podle Hypomonitoru ČBA v listopadu pokračovala v mírném zlevňování, když se dostala na 5,67 procenta. Hypotéky tak jsou nejlevnější od července loňského roku. Hypoteční sazby se však stále pohybují na nejvyšších úrovních za posledních dvacet let. Nabídkové sazby jsou ještě o něco vyšší, pohybují kolem šesti procent.
Výrazně dražší hypotéky mají zásadní dopad na desítky tisíc domácností, kterým letos skončilo fixační období, takže musely refinancovat. Pokud měly dvouprocentní hypotéku, která byla ještě před dvěma lety poměrně běžná, nyní zaplatí o mnoho tisíc korun měsíčně na splátkách více.
U průměrné hypotéky ve výši 3,2 milionu korun na 25 let lidé zaplatí měsíčně při aktuální úrokové sazbě měsíčně o 6 437 korun více, než kolik platili s dvouprocentní úrokovou sazbou. Ročně tak taková domácnost na výdaje spojené s bydlením vynaloží o 77 tisíc korun více. To jsou prakticky dvě průměrné hrubé mzdy v ČR. Pokud nemají připravené dostatečné rezervy, čekají je velmi těžké časy.
Tyto zatím spíše jen kosmetické změny hypoteční sazby, které v poslední době sledujeme, nemají na vývoj hypotečního trhu zásadnější vliv. Dokud hypotéky neklesnou až někam na polovinu současné hodnoty, nezlepší se příliš ani dostupnost vlastního bydlení. Aby k tomu ale došlo, musely by klesnout základní úrokové sazby určované centrální bankou.
Ta je už rok a půl drží na nesmyslně vysokých hodnotách, čímž udusila nejen hypoteční a realitní trh, ale i celou českou ekonomiku. Úvěry totiž výrazně zdražily i firmám, které tak musely omezit investice a často také zdražit své výrobky a služby.
Centrální bankéři už dávno promeškali nejlepší čas pro snížení základních úrokových sazeb, takže rodiny i firmy na jejich nesmyslnou úvěrovou politiku doplácí mnohem déle, než by se slušelo.
Doufám, že alespoň na svém posledním letošním měnovém jednání plánovaném na příští týden konečně vyslyší volání trhu a nadělí všem vánoční dárek v podobě nižších sazeb. V současné výši jsou už dávno neospravedlnitelné.
Autor je generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol
(Redakčně upraveno)
