V kombinaci se stále velmi nízkými úrokovými sazbami hypoték lze předpokládat, že se řada zájemců o nové bydlení rozhodne na začátku letošního roku nákup nemovitosti dále neodkládat. Co je čeká?
DTI je zkratka z anglického pojmu „Debt To Income“. Jde o již neplatný parametr při poskytování spotřebitelských úvěrů a hypoték, který centrální banka k 1. 4. 2020 zrušila.
DSTI je zkratka z anglického pojmu „Debt Service To Income“. Tento ukazatel vyjadřuje poměr mezi měsíční splátkou veškerých úvěrů včetně aktuálně žádaného úvěru proti celkovému čistému měsíčnímu příjmu. Parametr DSTI dle doporučení ČNB nesmí přesáhnout hranici 50 %.
LTV je zkratka anglického pojmu „Loan To Value“ a vyjadřuje poměr mezi výší půjčky a hodnotou zastavené nemovitosti. Číslo udává tento poměr v procentech.
Máme za sebou rekordní rok, kdy i díky značnému refinancování, překročil objem hypotečních úvěrů 250 miliard korun.
Banky v loňském roce snížily úrokové sazby, které se v současnosti pohybují i pod dvěma procenty. V letošním roce lze ale očekávat pozvolný růst, který by byl podpořený pravděpodobným zvýšením úrokových sazeb ze strany České národní banky (ČNB).
Stranou nemůžeme nechat ani vyšší zadlužení České republiky a růst atraktivity státních dluhopisů pro velké investory.
Ve chvíli, kdy začnou tito investoři nakupovat více státních dluhopisů, budou i bankám půjčovat peníze na hypotéky za vyšší úrok a ty budou nuceny přistoupit ke zvyšování sazeb.
Při žádosti o hypotéku nyní banky přísněji posuzují bonitu žadatelů, tedy schopnost úvěr z dlouhodobého hlediska splácet. V tomto ohledu na hypotéku hůře dosahují zejména žadatelé, kteří pracují v oblasti těžce zasaženého cestovního ruchu, pohostinství či kultury.
Naopak až tak přísně některé banky díky uvolnění ze strany ČNB neposuzují dřívější parametry DTI a DSTI, které vypovídaly o žadatelově stávajícím zadlužení.
Pravomoci centrální banky ohledně hypoték by v dohledné době mohly vzrůst. Poslanci posunuli do závěrečného schvalování zákon, který má ČNB umožnit, aby místo současných doporučení mohla komerčním bankám přímo určovat některé podmínky pro poskytování úvěrů na bydlení.
Ohledně LTV, tedy hodnoty nemovitosti, kterou jsou banky ochotné financovat úvěrem, panují také mírnější poměry. Běžné jsou hypotéky s LTV 80 %, získat lze ale úvěr na bydlení s 90% LTV. Stále platí, že čím více vlastních prostředků žadatel do nákupu nemovitosti vloží, tím nižší bude jeho úroková sazba.
Na druhou stranu obecné nadhodnocení tržních cen nemovitostí v některých exponovaných lokalitách vede banky k opatrnosti, a proto odhadní ceny nemovitostí pro úvěrové řízení čím dál častěji nekopírují jejich dohodnutou kupní cenu. Je třeba připomenout, že banky poskytují úvěry až do 90 % zástavní hodnoty nemovitosti, nikoliv sjednané kupní ceny.
Vzhledem k nízkým sazbám vzrostl mezi žadateli zájem o delší fixace úvěrů. Je ale nutné počítat s tím, že při delší fixaci dochází ke zvýšení úrokové sazby.
Dobrou zprávou je, že banky i vzhledem k protiepidemickým opatřením začaly více využívat možnosti on-line komunikace a část administrativních procesů je jednodušší. Některé banky například upustily od toho, že by bylo nutné podepisovat úvěrové smlouvy či jejich dodatky před pracovníky dané banky a zejména dodatky umožňují podepisovat v rámci internetového bankovnictví.
Při spolupráci s hypotečním specialistou se žadatelé mohou dostat ještě na lepší podmínky úvěru a ušetří i podstatné množství času, které by sjednání na vlastní pěst museli věnovat.
Autor je hypoteční analytik společnosti Broker Trust
(Redakčně upraveno)
