Sběr dat se uskutečnil v září 2020 a zúčastnilo se jej 200 zaměstnavatelů z řad malých a středních podniků (MSP). Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jak podnikatelské subjekty pohlížejí na současnou situaci, pokud jde o zaměstnance.
Kvalitními pracovníky nejsou podle asociace myšleni jen „vysoce kvalifikovaní“, ale zejména lidé s opravdovým zájmem pracovat, a to i manuálně. „Tito pracovníci mizí, a firmy zjistily, že jedinou šancí jsou cizinci, kteří jsou ochotni pracovat v logistice, ve skladu, v manuálních profesích, a rozhodně po pár dnech neodcházejí jako čeští zaměstnanci,“ uvedla AMSP.
Firmy by podle průzkumu často podpořily zjednodušení podmínek práce pro home office nebo jasné stanovení kurzarbeitu pro krizová období. „Podmínky práce pro home office tak, jak jsou upraveny v Zákoníku práce, rozhodně tento typ práce nepodporují. Navíc je očekávána směrnice k home office z EU, která situace patrně nezlepší,“ říká místopředsedkyně představenstva asociace Pavla Břečková
Velkým problémem pro firmy je podle ní odstupné, které spolu s výpovědní dobou činí téměř půlroční náklad na plnou mzdu zaměstnance včetně odvodů. „To je za dané situace neudržitelné a stejně tak zbytečné ve chvíli, kdy pracovní trh je stále hladový po pracovnících,“ soudí Břečková.
Nedostatek kvalitních kandidátů na trhu práce je vnímán jako největší bariéra při hledání nových zaměstnanců. Kvalitní je podle průzkumu ten, kdo má skutečný zájem pracovat a učit se nové věci. To je ostatně nezbytnost, na níž se musí populace obecně připravit – tedy že celoživotní vzdělávání bude pro profesní život nevyhnutelné. Ať již kvůli rychlému vývoji technologií, s nimiž bude nutné pracovat, tak i kvůli rychlejším posunům společnosti, jejím měnícím se potřebám a nárokům.
Nejvíc firmy ve vztahu k zaměstnancům aktuálně trápí jejich laxnost a neochota se učit. „Tyto bariéry k úspěšnému vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem se prolínají celým průzkumem,“ uvedla asociace. Zkušenosti firem hovoří o tom, že vzhledem k situaci na trhu práce a současnému velmi neflexibilnímu zákoníku práce, se obecně tyto pracovní nešvary velmi zesilují.
Pro firmy je velmi často obtížné odhadnout budoucí míru produktivity zaměstnanců. Firmy segmentu MSP zdrojují obvykle formou osobních doporučení, kde je předpoklad míry produktivity nově přijímaného zaměstnance výrazně vyšší, než je tomu u náboru na otevřeném trhu. Průzkum také reflektuje obecný nedostatek lidí se zájmem pracovat. „Míru nezaměstnanosti pod pět až šest procent nelze považovat za ekonomicky zdravou,“ uvádí AMSP ČR.
Přibližně pětinu zaměstnanců vnímají firmy jako problémovou. Toto je dobrou zprávou, a obecně to dokládá fakt, že MSP se svými zaměstnanci skutečně blízce fungují. Mají s nimi zpravidla osobnější vztah, a dávají jim větší prostor k rozvoji. Pozice v MSP obvykle zahrnuje větší šíři profesního zaměření, je zřejmější komplexita i jasný dopad určitých kroků (důsledků) do dalších oblastí firmy.
Přibližně 16 procent firem oslovených v průzkumu očekává, že bude v příštích šesti měsících propouštět. „Naproti tomu silně realistické je očekávání, že by se propouštění dotklo i klíčových zaměstnanců – a to dobrou zprávou není. Bez klíčových zaměstnanců se byznys po krizi roztlačuje hodně ztuha,“ uvádí Pavla Břečková.
