Živnostníci i firmy si budou moci letošní home office odečíst z daní. Ale jak?

Názor
Příští rok čeká finanční úřady po celé České republice těžká zkouška. Něco, s čím se doposud nikdy nesetkaly. Budou muset posoudit, do jaké míry si daný živnostník či firma mohou ulevit od daně z toho titulu, že po podstatnou část letoška mnozí uplatňují – musí uplatňovat – práci z domova, tedy takzvaný home office.
V praxi bude obtížné odlišit třeba to, kterou část toaletního papíru spotřeboval zaměstnanec pro své soukromé účely a kterou využil „v pracovní době“. Ilustrační foto: Pixabay.com

V případě osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) je situace přece jenom o něco jednodušší. Pokud tato OSVČ, například živnostník, běžně z domova nepracuje, ale nyní kvůli protipandemickým opatřením vlády musí, měla by si doma jasně a zřetelně vyhradit konkrétní místo, tedy pracovnu.

Pokud si daná OSVČ takové místo vyhradí, a dokáže tedy i při případné kontrole z finančního úřadu přesvědčit úředníky, že jde o pracovnu, může si dát do nákladů spotřebovanou energii nebo výdaje za internet či mobilní telefonování. I když fakticky pracuje z domova.

Živnostníkům a obecně všem OSVČ lze doporučit, aby vše předem konzultovali s přiděleným úředníkem na příslušném finančním úřadu. Předejdou tak pozdějšímu nedorozumění a rozčarování z toho, že jim úřad vynaložené náklady neuznal jako položku odečitatelnou ze základu pro výpočet daně.

PSALI JSME:
Práce z domova má zelenou. Firmy z ní profitují

Ještě tvrdší oříšek k rozlousknutí čeká na firmy, které mají na home office třeba i stovky zaměstnanců. Jejich účetní budou muset postupovat delikátně. Ve světě se objevují návrhy, aby zaměstnavatel zaměstnanci na home office hradil třeba i výdaje za kávovar, kávu nebo toaletní papír. O energiích, počítači či náhradě za opotřebení stolu nebo židle ani nemluvě.

Pokud tyto náklady opravdu zaměstnavatel bude hradit, může o ně poté pochopitelně ponížit svůj daňový základ. V praxi bude ale obtížné odlišit například to, kterou část toaletního papíru spotřeboval zaměstnanec pro své soukromé účely a kterou využil „v pracovní době“. Pravděpodobně totiž bude zaměstnanec na home office odtrhávat z jedné a téže role toaletního papíru.

Odborníci na daňovou problematiku míní, že by ministerstvo financí mělo vydat jakýsi „manuál“, jak vlastně náklady vznikající při práci z domova z daňového hlediska pojmout.

PSALI JSME:
Obývák se změní v kancl jen s vaším souhlasem

Například Španělsko nařídilo zaměstnavatelům, aby zaměstnancům platili za údržbu a vybavení, v Německu se debatuje o zákonu, který by obsahoval práva zaměstnanců pracujících z domova, Francie přijala zákon chránící zaměstnance před nutností odpovídat na e-maily po pracovní době a Británie naznačila, že by mohla zmírnit daňová pravidla u nákupů pracovního vybavení během pandemie.

Jen málo zemí ale uvažovalo o práci z domova tak detailně jako Nizozemsko. Nizozemské úřady hodlají úředníkům pracujícím z domova nabídnout 363 eur (asi 9900 korun) jako „covidový bonus“. Počítat by se měl od března, kdy začala celostátní karanténa. Odpůrci bonusu v této výši ovšem argumentují, že zaměstnanci, kteří zůstávají na home office ušetří čas i výdaje související s dojížděním do práce.

V Česku tyto náklady spojené s dojížděním nejsou zanedbatelné. Průměrný zaměstnanec tu loni dojížděl do práce 27 minut, zatímco průměr EU činil jen 25 minut, jak vyplývá z nových údajů Eurostatu.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Do práce jezdí autem 40 procent Čechů

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Podnikání

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

České jaderné elektrárny se zbavují závislosti na Rusku

Analýza
Do jaderné elektrárny Dukovany dodávala palivo bezmála 40 let ruská společnost TVEL. Letos ji nahradí americká společnost Westinghouse. Rusové končí také s dodávkami pro Temelín. Dalším krokem, kterým se elektrárenská společnost ČEZ odstřihává od spolupráce s Ruskem, je smlouva o obohacování uranu s francouzskou firmou Orano.