Spotřebitelské ceny v ČR v lednu oproti prosinci vzrostly v průměru o 1,3 procenta a meziroční tempo růstu cen tak zpomalilo na 2,2 procenta z předchozích 2,3 procenta. Ovšem společně s trhem jsme počítali s 1,7 procenta meziročně. S ohledem na přítomnou nejistotou byla vyrovnanost odhadů pozoruhodná. Inflace nicméně brzdí na začátku roku pomaleji, než se čekalo.
Ovšem hlavním důvodem pozvolnějšího poklesu inflace jsou dražší potraviny, alkohol a tabák. Nicméně i podle našeho předběžného propočtu jádrová inflace, která neobsahuje ceny potravin a energií, zrychlila na 3,8 procenta meziročně z předchozích 3,6 procenta meziročně.
Je relevantní otázkou, nakolik jsou statistiky napočítané změny cen imaginární a nakolik reálné. K inflaci stále pozitivně přispívá položka kultura a rekreace, což je v současné situaci poněkud paradoxní.
K inflaci mírně přispěly i ceny u čerpacích stanic kvůli dražší ropě a také ceny související s bydlením. Vodné a stočné zdražilo meziměsíčně o 5,5 procenta a nájemné o 0,6 procenta. Naopak o 0,8 % procenta meziměsíčně zlevnila elektřina. Ceny zboží meziměsíčně vzrostly o 1,4 procenta a jejich meziroční tempo růstu se snížilo na 1,9 procenta z předchozích dvou procent. Ceny služeb meziměsíčně rostly o 1,2 procenta a jejich meziroční tempo zpomalilo na 2,6 procenta z předchozích 2,8 procenta.
Úpravy ceníků na začátku roku do značné míry nastavují úroveň inflace pro celý rok. Ale chování firem a podnikatelů během pandemie se může výrazně proměnit. Pro letošek počítáme s tím, že tlaky na růst cen budou slábnout. V eurozóně čekáme růst spotřebitelských cen v průměru lehce nad jedním procentem. Inflace bude letos vyšší kvůli rostoucím cenám ropy, protože loni byla extrémně levná.
K vyšší inflaci bude působit zvýšení spotřebních daní. Ceny potravin jsou velmi proměnlivé, ale jelikož nepočítáme s výpadky v jejich dodávkách jako v loňském roce, přičemž poptávka zůstane oslabena, tak by jejich zdražení mělo být umírněné. Vliv oslabené poptávky pak podle naší prognózy by měl v dalších měsících působit proti růstu cen a jádrová inflace by měla brzdit.
Prozatím ale na zpomalování jádrové inflace stále čekáme, a riziko, že nebude výrazněji klesat, se může v letošním roce snadno zopakovat. Za celý letošní rok odhadujeme inflaci 1,8 procenta po loňském zdražení o 3,2 procenta. Na začátku roku ovšem inflace začíná o půl procentního bodu výše, než se čekalo, což indikuje riziko vyššího celoročního čísla.
Na druhou stranu cenový vývoj v dalších měsících je stále značně nejistý z důvodů přetrvávajících opatření proti šíření pandemie. Vyšší inflace implikuje větší šanci na růst úrokových sazeb, což bezprostředně vedlo k dočasnému posílení koruny. Prognóza ČNB na začátku roku rovněž počítala s meziroční inflací 1,7 procenta. S počátkem zvyšování úrokových sazeb počítáme ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
