Ceny vzhůru táhly vyšší ceny potravin a oděvů. Rostly také ceny alkoholu a tabáku, ačkoliv zde jsme s ohledem na nárůst spotřební daně počítali s větším zdražením. Vlivem propadu cen ropy naopak inflaci tlačily dolů klesající ceny u čerpacích stanic a dále sezónně nižší ceny rekreací.
Souhrnně lze říci, že zatímco ceny zboží v průměru v březnu oproti únoru vzrostly o 0.3 %, ceny služeb klesly o 0,6 %. Dle našich propočtů zpomalila jádrová inflace na 2,8 % z předchozích 3,2 % y/y.
Počítali jsme s tím, že meziroční míra inflace v těchto měsících bude dosahovat vrcholu. Dobíhá navýšení spotřebních daní, koruna oslabila a zvyšuje ceny dovozu, ale na druhou stranu propadly ceny ropy a dalších komodit a na řadu oborů již nyní dolehl propad poptávky.
Velkou neznámou je stupeň narušení odběratelsko-dodavatelských vztahů a jejich dopad na ceny. Ve druhé polovině roku dle naší prognózy jasně převáží silný propad poptávky, jinými slovy pandemický šok bude stahovat inflaci dolů. Na přelomu roku by se inflace mohla nacházet pod dvouprocentním cílem ČNB.
Inflace je v tuto chvíli stále výrazně nad cílem ČNB. Klouzavý tříměsíční průměr meziměsíční anualizované inflace je téměř 4 %. Ale současná inflace není to, co by centrální banku mělo trápit, důležitý je výhled a ten je značně nejistý. Lze očekávat, že spotřebitelské ceny budou vlivem pandemie více proměnlivé než obvykle.
Pokud, jak se domníváme, v bankovní radě ČNB převáží názor, že oslabená domácí poptávka bude inflaci výrazně snižovat, přistoupí zřejmě ČNB k dalšímu snížení úrokových sazeb. Je na místě se obávat podstřelení inflačního cíle. Ve druhém čtvrtletí čekáme pokles dvoutýdenní reposazby na 0,5 % ze současné úrovně jednoho procenta.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
