V porovnání s únorem ovšem nastal markantní – markantnější než očekávaný – růst cen v oblasti potravin, zejména těch nezpracovaných. Meziročně pak nezpracované potraviny zdražily o výrazných 9,3 procenta.
Ani citelný pokles cen pohonných hmot a obecně energií, meziročně o 4,9 procenta, nestačil na to, aby vývoj inflace odpovídal předpokladům. Vyšší než očekávaná inflace by však neměla ČNB vést k přehodnocení jejího současného výhledu dalšího postupu při předpokládaném dalším snižování základní úrokové sazby.
Naopak, tento týden oznámené zavádění masivních cel ze strany Spojených států nyní umocňuje sázky na mnohem rychlejší snižování úrokových sazeb v USA a v té souvislosti také jinde ve světě, včetně ČR.
Zatímco ještě před oznámením Trumpových cel trh mínil, že základní úroková sazba ČNB klesne v ročním horizontu jen o 0,25 procentního bodu, nyní už soudí, že to bude o celý procentní bod, na 2,75 procenta.
I pokud by tedy i podle potvrzeného údaje byla březnová inflace na úrovni 2,7 procenta, lze pořád mnohem spíše sázet spíše na zrychlení tempa snižování úrokových sazeb tuzemské centrální banky než na jeho zpomalení.
S tím ostatně koresponduje i ve čtvrtek zveřejněný odhad českého ministerstva financí, že Trumpova cla zpomalí hospodářský růst České republiky o 0,6 až 0,7 procentního bodu. Takový vývoj si spíše říká o rychlejší snižování úrokových sazeb ČNB.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
