Šalamounsky to vyřešil ekonom Komerční banky Martin Gürtler, který ve svém komentáři pro Finanční a ekonomické informace (faei.cz) napsal, že „inflace v srpnu zůstala na 2,2 procenta kvůli silnému růstu cen potravin“. Česká národní banka (ČNB) v prognóze ze začátku srpna očekávala tuzemskou inflaci v posledním prázdninovém měsíci na úrovni 1,8 procenta, trh počítal s dvěma procenty.
Hlavním překvapením je pro Gürtlera, ale také pro další ekonomy, pro výrazný meziměsíční nárůst cen potravin. „Potraviny a nealkoholické nápoje meziměsíčně zdražily o 0,5 procenta a alkoholické nápoje a tabák pak dokonce o 1,2 procenta. Předstihové indikátory cen potravin přitom naznačovaly odlišný vývoj,“ podotkl ekonom Komerční banky.
„V srpnu si hlouběji do kapsy sáhli milovníci neřestí, když zdražily lihoviny o pět procent, pivo o 4,4 procenta a tabákové výrobky o 6,5 procenta,“ řekl faei.cz hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček. „V cenách potravin výrazněji zdražily mléčné výrobky a překvapivě vyšší byly i ceny ovoce,“ doplnil Jan Bureš, hlavní ekonom společnosti Patria Finance.
„Oproti červenci v srpnu zdražila celá řada potravin, např. mléko o takřka devět procent, máslo o necelých pět, stejně jako čokoládové výrobky. Máslo či čokoládové výrobky patří k potravinám, které byly v srpnu dražší i meziročně,“ informoval naši redakci Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. Podle Petra Dufka, hlavního ekonoma Banky Creditas odeznívá efekt levnějších potravin.
Za pozornost dle podle Dufkova názoru stojí dva trendy. Potraviny už inflaci nebrzdí tak, jako třeba na začátku roku vlivem nižší DPH. „Druhý trend, který je ovšem dlouhodobý, jsou neustále zdražující služby v oblasti HORECA. Ceny v restauracích a hotelích evidentně dál rostou s tím, jak jsou zákazníci ochotni je i nadále snášet,“ vysvětlil hlavní ekonom Banky Creditas.
„Celkově ceny potravin sice dál působí na snižování cenové hladiny, ale toto působení má stále mírnější efekt,“ podpořil Dufkův pohled Štěpán Křeček z BH Securities: „Údaje Českého statistického úřadu naznačují, že poklesu cen potravin na našem trhu dochází dech. Například cena mouky byla ještě v červnu meziročně levnější o 20,9 procenta.
V červenci už sleva dosahovala pouze úrovně 15,4 procenta a v srpnu došlo k dalšímu snížení slevy na 10,6 procenta. Podobný vývoj byl zaznamenán i u dalších položek. Horší je situace u ceny másla, která zrychlila svůj meziroční růst z červnových 11,5 procenta na červencových 15,2 procenta a srpnových 22,4 procenta. Podobný vývoj byl zaznamenán i u čokoládových výrobků či nealkoholických nápojů.“
Podle Martina Krona, analytika Raiffeisenbank, zásadní roli v srpnové inflaci sehrál vývoj cen v oddílech alkoholické nápoje a tabák a také potraviny a nealkoholické nápoje. „Na toto riziko jsme upozorňovali, že pokud neklesnou ceny potravin jako červenci, meziroční inflace zůstane v horním pásmu tolerančního pásma ČNB. To se také stalo, když inflace zůstala na úrovni 2,2 procenta.“
„V souladu s naším očekáváním poklesly ceny pohonných hmot na meziměsíční i meziroční bázi. Meziročně naopak nadále rostou svižným tempem ceny v oddíle bydlení (nájemné, vodné, stočné, elektřina či teplo a teplá voda, pozn. red.). Podobný příběh se odehrává také v oblasti stravovacích (+6,8 %) a ubytovacích služeb (+8,5 %),“ poznamenal Martin Kron ve svém komentáři pro faei.cz.
„Zdá se, že uhasit toto inflační ohnisko bude pro ČNB pořádnou výzvou,“ uvedl analytik Raiffeisenbank. „Přestože z predikce centrální banky vyplývá, že už by sazby mohly zůstat na stávající úrovni do konce roku, domníváme se, že bankovní rada má prostor pro pokračování cyklu snižování sazeb. Na příštím zasedání ke konci září očekáváme snížení sazeb v rozsahu 25 bazických bodů,“ dodal,
Totéž předpokládá i Jan Bureš z Patria Finance: „Celkově jsou aktuální čísla z pohledu poslední prognózy ČNB proinflačním rizikem. Jinak ale v posledních týdnech dominovaly spíše protiinflační rizika – slabší růst hrubého domácího produktu, slabší mzdy, silnější koruna a nižší očekávání ohledně zahraničních úrokových sazeb.“
„Inflace dává ČNB prostor k tomu, aby dál pokračovala ve snižování úrokových sazeb, a to v umírněném tempu, aby zbytečně neohrožovala kurz koruny. Ta totiž na vývoj kurzu zůstává možná až příliš citlivá,“ upozornil Petr Dufek z Banky Creditas. Obezřetnost podle něj vyvolávají i neustále zdražující služby: „Tentokrát se jejich ceny zvýšily o pět procent a evidentně stále nijak nebrzdí.“
Podle Martina Gürtlera z Komerční banky by se ve zbytku letošního roku měla celková a jádrová inflace pohybovat v rozmezí dvou až dvou a půl procent. „Dalšímu zmírňování meziročního růstu spotřebitelských cen bude bránit nižší srovnávací základna, když druhá polovina loňského roku již byla ve znamení ústupu inflačních tlaků,“ konstatoval ekonom.
Lukáš Kovanda z Trinity Bank uvedl, že ve zbytku letošního roku budou inflační tlaky nadále pod kontrolou. „Meziroční inflace by neměla překročit úroveň 2,5 procenta. Spotřebitelská poptávka totiž i přes letošní oživení zůstává z dlouhodobého hlediska slabší, a to i kvůli nijak oslňujícímu vývoji reálných mezd v letošním prvním pololetí,“ vysvětlil ekonom.
„V nejbližších měsících se nejspíš inflace udrží velmi blízko současných hodnot, avšak s koncem roku se začne opět zvyšovat. Inflační tlaky jako takové totiž zůstanou až na výjimky utlumené. Jednou z těchto výjimek mohou být ceny rostoucí ceny nemovitostí, které do inflace vstupují skrze tzv. imputované nájemné,“ přiblížil výhled do budoucnosti Dufek z Banky Creditas.
„Pro další vývoj inflace je nepříjemnou zprávou zesilující inflační momentum u imputovaného nájemného – virtuální položky odrážejícího náklady vlastnického bydlení (ceny nemovitostí a stavebních prací). Imputované nájemné má ve spotřebitelském koši vysokou váhu (přes 10 %) a může se negativně propisovat zejména do výhledu pro jádrovou inflaci,“ vysvětlil Jan Bureš z Patria Finance.
Ilustrační foto: Depositphotos.com
