
Meziměsíční inflace stoupla ze srpnové úrovně 0,4 na zářijovou 0,8 procenta. To je poměrně výrazné zrychlení, které nesignalizuje inflační útlum. Na stranou druhou je třeba říci, že zářijová meziroční inflace nadále citelně zaostává za předpokladem České národní banky (ČNB) z její aktuální prognózy. ČNB totiž počítala s údajem 20,4 procenta.
Vyšší než předpokládaná inflace je důsledkem především vyššího než očekávaného zářijového nárůstu cen energií, které meziročně přidaly takřka 50 procent, a částečně také potravin.
Například samotný zemní plyn ale meziročně zdražuje dokonce o takřka 86 procent. Z potravin zdražuje výrazně maso, o více než 23 procent.
Zachycení cenového nárůstu energií je značné závislé na metodice Českého statistického úřadu a konkrétně na tom, jak se růst cen energií postupně propisuje do cen v inflačním koši, jejž statistici sledují. Jde o postupný proces a nárůst velkoobchodních cen energií se tak propisuje do finálních cen postupně, například kvůli fixacím.
V dalších měsících se bude inflace pohybovat kolem úrovní posledních měsíců, výrazněji níže zamíří v příštím roce, kdy se ještě zásadněji projeví efekt navýšené základny meziročního srovnání. Za celý letošní rok inflace vykáže hodnotu kolem 17 procent.
Bankovní rada ČNB na zářijový vývoj nebude reagovat změnou svého většinového postoje, takže nárůstu základní úrokové sazby se zatím nedočkáme.
Bankovní rada odkáže na svoji zmíněnou prognózu a bude argumentovat, že inflace za ní citelně zaostává, pročež není třeba dále měnovou politiku zpřísňovat zvýšením úroků – postačí pokračující intervence za silnější korunu.
ČNB v rámci této intervence za posledních takřka již pět měsíců vydala devizy v přepočtu zhruba 800 miliard korun, zhruba pětinu jejich celkového objemu.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com