Spotřebitelské ceny v ČR v říjnu oproti září vzrostly v průměru o 0,2 procenta. Meziroční růst cen zpomalil na 2,9 procenta z předchozího tempa 3,2 procenta. Poprvé od května se tak meziroční míra inflace vrátila do tolerančního pásma ČNB. O výrazné překvapení nejde. Výsledek je desetinku pod očekáváním trhu a také centrální banky a naopak desetinku nad naším odhadem.
Oproti našemu odhadu byly mírně vyšší ceny potravin a lehce vyšší byly i ceny u čerpacích stanic. Tomu ale předcházelo jejich výraznější zlevnění v předchozím měsíci. Na zpomalení inflace v říjnu zapůsobil především pokles cen elektřiny a zemního plynu (o 2,6 % respektive 4,3 %).
Inflace tedy potvrzuje zpomalení, nicméně v říjnu to bylo především z důvodu nižších cen energií a před tím kvůli zlevnění potravin. Jádrová inflace stále setrvává relativně vysoko – v meziročním vyjádření poblíž 3,7 procenta.
Ovšem podobně jako během první vlny pandemie vyvstává problém s výpočtem inflace u služeb, které nemohou být provozovány. Nárůst cen u vstupenek na kulturní a sportovní akce nyní peněženky spotřebitelů pocítí jen těžko. Je možné, že zde dochází k nadhodnocování růstu jádrové inflace.
V meziročním vyjádření je tahounem cen především alkohol a tabák kvůli nárůstu spotřební daně. V meziročním srovnání jsou rovněž relativně vyšší ceny potravin, ale tento nárůst se postupně snižuje.
V naší prognóze počítáme se zpomalováním inflace v horizontu roku především z důvodu oslabené ekonomiky. Čekáme mírnější růst cen potravin. Ceny u čerpacích stanic by měly působit mírně desinflačně.
Rychlejšímu poklesu inflace bude v příštím roce bránit opětovné navýšení spotřebních daní na tabák a alkohol. Pro letošek čekáme inflaci v průměru 3,2 procenta a příštím roce pak 2,3 procenta.
Vyšší jádrová inflace je spíše argumentem proti dalšímu uvolnění měnové politiky ze strany centrální banky. ČNB tak bude prozatím vyčkávat na další vývoj. Potenciálním problémem by mohlo být další výraznější posílení koruny.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
