Meziroční inflace sledovaná centrální bankou se snížila na 2,1 procenta a nadále platí, že téměř z poloviny za ní stojí vyšší ceny tabákových výrobků a alkoholu v důsledku loňského citelného navýšení spotřebních daní.
Ceny bydlení, které v předchozích letech táhly inflaci nahoru, rostou jen velmi mírným tempem. Zvolňuje růst nájemného, ceny elektřiny a plynu dál klesají. Potraviny – jako po bydlení druhá nejvýznamnější část spotřebitelského koše – zdražily meziročně jen o 0,6 procenta.
V dalších měsících se inflace bude pohybovat v blízkosti dvouprocentního cíle České národní banky (ČNB), ve druhé polovině roku už bude pravděpodobně pod ním. Velkou nejistotu přestavují ceny některých služeb – v současné době omezených lockdownem.
Naproti tomu ceny potravin, alespoň z pohledu dosavadního vývoje cen zemědělských produktů nebo cen zpracovatelů, by výrazněji růst neměly.
Dál budou v nejbližších měsících zřejmě ještě zdražovat pohonné hmoty, které reagují na vývoj cen komodit na světových trzích, a automobily, jejichž výrobní náklady rostou v důsledku přísnějších regulací – ať už těch „zelených“ nebo bezpečnostních.
Vzhledem k výraznému posílení koruny za poslední rok by právě koruna měla sehrávat významnou protiinflační roli. Zlevňuje dovážené zboží i nákupy českých spotřebitelů třeba v zahraničí, byť nyní spíše jen v e-shopech.
Inflace není a zřejmě ani dál nebude významným problémem české ekonomiky. Vzhledem k tomu, že je inflace blízko cíle ČNB, bude centrální banka dál hovořit o potřebě normalizace úrokových sazeb. K té ovšem bude moci dojít teprve tehdy, až se uklidní situace na covidovém poli.
Proto předpokládáme první nárůst sazeb ČNB spíše až v závěru roku, tak jak ostatně nastiňuje alternativní scénář samotné centrální banky.
Autor je analytik Československé obchodní banky
(Redakčně upraveno)
