K nižší než očekávané inflaci výrazně přispělo výraznější než předpokládané zmírnění růstu cen potravin, ale také bydlení. Třeba vejce ještě v březnu zdržovala o 76 procent, ale v dubnu už „jen“ o 41 procent. Citelně zmírnil také růst cen mouky, masa či mléka.
Zejména obchodní řetězce tak reagovaly na déletrvající kampaň, jež se vede proti jejich cenotvorbě a stanovování nadměrných marží. Klesají ovšem také náklady zemědělcům a potravinářům, neboť zmírňuje rovněž zdražování cen klíčového vstupu, tedy energií.
Byť dopad burzovního zlevnění energií, v čele s plynem a elektřinou, tuzemský výrobní sektor, a nejen zemědělci a potravináři, teprve ještě pocítí.
Zejména však v příštím roce, až se do faktur koncových odběratelů šířeji bude moci promítnout dramatický pokles cen burzovních, k němuž dochází napříč EU jak v případě plynu, tak elektřiny.
Mírnější než očekávaná inflace zvyšuje pravděpodobnost, že tuzemská centrální banka zahájí ještě letos cyklus snižování svých úrokových sazeb. Základní úroková sazba by tak koncem roku měla klesnout na 6,75 procenta, z nynějších rovných sedmi procent.
V příštím roce pak inflace v ČR sestoupí až do blízkosti cíle ČNB ve výši dvou procent. Ruku v ruce s tím půjde dolů také základní sazba centrální banky. Do roku 2025 tak výrazně zlevní například hypotéky, což bude ovšem impulsem k nastartování růstu cen nemovitostí. Za celý letošní rok je však třeba počítat s dvoucifernou inflací, a to průměrně celoročně ve výši 11,5 procenta.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
