Na pokračující pokles meziroční inflace nadále působila především vyšší srovnávací základna. To se týkalo všech složek inflace s výjimkou cen pohonných hmot, u kterých došlo ke zmírnění meziročního zlevnění z -19 procent na stále výrazných -16,8 procenta.
Meziměsíčně byly spotřebitelské ceny v dubnu nižší v průměru o 0,2 procenta, v březnu přitom rostly o 0,1 procenta meziměsíčně. Konsensus naproti tomu pro duben očekával růst cen o 0,4 procenta meziměsíčně, naše prognóza pak počítala s růstem o 0,2 procenta.
Na nižší než námi očekávanou dynamiku spotřebitelských cen působilo zlevnění potravin. Jejich ceny se meziměsíčně snížily v průměru o 1,6 procenta, zatímco u alkoholických nápojů a tabákových výrobků klesly o 0,9 procenta.
My jsme přitom pro tuto celou skupinu počítali s meziměsíční stagnací cen. V potravinách se tak s časovým odstupem pravděpodobně začínají promítat nižší ceny agrárních komodit, energií a pohonných hmot. Ceny pohonných hmot byly rovněž meziměsíčně nižší. V dubnu klesly o 0,7 procenta meziměsíčně, což bylo v souladu s naší prognózou.
Ceny energií v dubnu překvapivě meziměsíčně vzrostly. Spotřebitelské ceny elektřiny byly v průměru vyšší o 0,5 procenta meziměsíčně, ceny plynu a tepla pak o shodné 0,2 procenta meziměsíčně. V případě cen elektřiny a plynu se tak zastavil mírný pokles, ke kterému v průběhu února a března docházelo.
Dubnový vývoj celé skupiny regulovaných cen se ve výsledku nacházel nad naší prognózou. Meziměsíční růst regulovaných cen dokonce zrychlil z březnových 0,1 procenta na 0,5 procenta v dubnu.
My jsme naopak počítali s mírným poklesem (o 0,5 %), když jsme očekávali, že ve spotřebitelských cenách elektřiny a plynu se ještě více projeví předchozí výrazný pokles cen energií na velkoobchodních trzích.
Jádrová inflace v dubnu výrazně klesla, a to i v meziměsíčním vyjádření. Podle dat ČNB se meziroční jádrová inflace snížila z březnových 11,5 procenta na dubnových deset procent. Prognóza centrální banky přitom čekala 10,2 procent meziročně, ta naše pak 10,4 procent.
V meziměsíčním sezonně očištěném vyjádření podle našeho odhadu jádrová inflace zpomalila z 0,56 procenta na 0,25 procenta, což anualizovaně znamená, že se již pohybovala poblíž horní hranice tolerančního pásma ČNB (3 %). Po delší době, kdy jádrová inflace zůstávala na vyšších úrovních, tak došlo k jejímu zmírnění.
Vliv zde mohl mít pokles poptávky, který podle předstihových indikátorů pokračoval i na začátku letošního roku. Až další měsíce ale ukážou, zdali v české ekonomice opravdu došlo k významnému zmírnění poptávkových tlaků na růst cen, či zda šlo pouze o dočasný výkyv (k jednorázovým výkyvům směrem dolů docházelo i v předchozích měsících, pozn. aut.).
Pokles meziroční inflace by měl vlivem vyšší statistické základy pokračovat i v dalších měsících. Kolem poloviny letošního roku by se měla inflace podle naší prognózy pohybovat poblíž deseti procent meziročně a ve druhé půlce roku setrvat mírně pod touto úrovní. Za celý letošní rok podle naší prognózy inflace dosáhne 11,8 procenta a příští rok klesne v průměru na dvě procenta.
K dosažení cíle centrální banky by v příštím roce mělo podle nás pomoci hlavně výrazné zlevnění cen energií pro konečné spotřebitele. Naše prognóza předpokládá, že spotřebitelská cena elektřiny a plynu v lednu příštího roku meziročně klesne o zhruba třetinu.
Pokud by jádrová inflace v meziměsíčním vyjádření v dalších měsících setrvala poblíž nízké dubnové úrovně, pak by pravděpodobně došlo k rychlejšímu odeznívání růstu spotřebitelských cen, než jaký ukazuje naše prognóza.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
