Spotřebitelské ceny v ČR v červenci oproti červnu vzrostly o jedno procento, což přebilo všechny odhady. Analytici v průměru čekali zdražení o 0,5 procenta, náš odhad činil 0,6 procenta. Meziroční tempo růstu cen se zvýšilo na 3,4 procenta z předchozích 2,8 procenta. Čekalo se zrychlení na 2,9 procenta a prognóza ČNB počítala s rovnými třemi procenty.
Za meziměsíčním nárůstem cen stojí především zdražení rekreací, což je do značné míry běžný sezónní jev. Zdražovaly ale zřejmě i jiné služby. Celkové meziměsíční zdražení služeb činilo 1,9 procenta, zatímco ceny zboží vzrostly o 0,4 procenta.
Oproti očekávání se také zvyšovaly ceny potravin, zatímco zde jsme odhadovali mírný pokles. Vyšší byly i ceny energií, takže rostly i náklady související s bydlením. Další růst cen pohonných hmot naopak nepřekvapil. Zde se ceny v červenci zvýšily o další tři procenta.
Ceny v dopravě zůstávají hlavním tahounem meziroční inflace. Bez nich by meziroční míra inflace nečinila 3,4 procenta, ale 2,5 procenta. Další hlavní tahouni inflace jsou ceny cigaret a alkoholu s příspěvkem k meziročnímu růstu cen 0,6 pb, ale postupně také náklady na bydlení, když ceny nájemného meziročně rostou o 2,8 procenta a ceny elektřiny o 7,6 procenta.
V meziročním vyjádření také stále větší zdražování pozorujeme v sektoru služeb, což souvisí s rozvolněním po pandemii. Ceny zboží v meziročním srovnání zdražily o 2,9 procenta, zatímco ceny služeb o 3,9 procenta.
Důležité je, že zatím stále nedochází ke zpomalení jádrové inflace, která nezahrnuje položky, na které nemá vliv měnová politika. Jádrová inflace podle našeho odhadu naopak v červenci zrychlila k 3,9 procenta meziročně z předchozích 3,5 procenta. V naší prognóze jsme počítali s tím, že inflace začne od srpna slábnout a i tak by na konci roku činila její meziroční míra 3,5 procenta.
Nejistota cenového vývoje po pandemii je ale stále značná. Zrychlení inflace za červenec bylo v každém případě nad odhady, a kdyby byl následný vývoj spotřebitelských cen takový, jaký čekáme, činila by meziroční inflace na konci letošního roku čtyři procenta. Pokud ale v dalších měsících inflace nezpomalí, tak jak čekáme, může být na konci roku realisticky blízko pěti procentům meziročně.
Ačkoliv se současnou mírou inflace měnová politika nic nenadělá, obava z růstu inflačních očekávání pravděpodobně povede k vyšší ochotě zvyšovat úrokové sazby.
Ohledně toho nyní spekuluje i finanční trh. Na příštím zasedání v září tak počítáme s dalším zvýšením úrokových sazeb ČNB o 25 bazických bodů a opět zde můžeme počítat s diskuzí o ještě rychlejším zvyšování. Reálným rizikem je tak zvýšení hlavní repo sazby na nejbližších zasedáních po 50bodových krocích.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
