Oproti očekávání trhů tak nedošlo k odsunutí termínu pro snižování objemu APP v důsledku války na Ukrajině. Celkově se tak zdá, že ECB vnímá naléhavěji proinflační implikace současného konfliktu ve srovnání s rizikem nižšího ekonomického růstu.
Na to v průběhu čtvrtečního odpoledne reagovalo euro, které krátkodobě posílilo a v páru s dolarem se obchodovalo až nad 1,11 USD/EUR. Tento zisk ale neudrželo a brzy se vrátilo do blízkosti 1,10 USD/EUR.
Americká inflace v únoru podle očekávání zrychlila na 7,9 procenta. Jde o nejvyšší cenový růst za poslední čtyři dekády. Oproti lednovým 7,5 procenta meziroční růst cen zrychlil o další 0,4 procentního bodu. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,8 procenta, k čemuž přispěly především vyšší ceny pohonných hmot, potravin a náklady na bydlení.
Ruská invaze na Ukrajinu má navíc potenciál proinflační tlaky dále zesílit zejména skrze další růst cen energií. To by podle nás mělo přimět Fed (americká centrální banka, pozn. red.), aby zahájil cyklus zvyšování sazeb již na zasedání příští týden „hikem“ o 25 bazických bodů.
V ČR inflace v únoru vzrostla na meziročních 11,1 procenta. My jsme předpokládali růst spotřebitelských cen o 10,6 procenta a tržní konsensus byl ještě o dvě desetiny nižší. V meziročním vyjádření dosáhla inflace poprvé od července 1998 dvouciferné hodnoty.
V únoru pokračovalo i výrazné meziměsíční tempo zdražování, které po sezónním očištění oproti lednu (2,9 %) sice viditelně pokleslo, stále však dosahovalo 1,3 procenta, a přispívalo tak ke zrychlení meziroční inflace.
Z hlediska struktury k meziměsíčnímu zdražení ve spotřebitelském sektoru přispěly nejvíce náklady spojené s bydlením a potraviny. V růstu však pokračovaly i ceny v dalších kategoriích zboží a služeb, a nadále tak platí, že růst cen je v české ekonomice velmi plošný.
Česká národní banka (ČNB) bude podle nás muset reagovat dalším zvyšováním úrokových sazeb, a to již na březnovém zasedání, kde očekáváme růst repo sazby o 50 bazických bodů na pět procent.
Akciové trhy ve čtvrtek korigovaly středeční zisky. V tom se zřejmě odrážely jak rostoucí tržní sazby v souvislosti se závěry zasedání ECB, respektive dalším zrychlení inflace v USA, tak i negativní sentiment spojený se zintenzivněním ruských útoků a minimálním posunem ve vyjednávání mezi Ukrajinou a Ruskem.
Z měn středoevropského regionu ve čtvrtek mírně posílila koruna, která se odpoledne pohybovala v blízkosti 25,2 CZK/EUR, což zřejmě odráželo překvapivě vysokou únorovou inflaci, která oživila sázky trhu na další růst úrokových sazeb.
Naopak mírně ztrácel polský zlotý a ještě výrazněji maďarský forint. Druhého jmenovaného přitom sráželo zřejmě zejména mírnější než očekávané navýšení týdenní depozitní sazby tamní centrální banky.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
