Senzace v podobě velkého skoku inflace nad deset procent se nekoná, ale to nic nemění na faktu, že předchozí růst spotřebitelských cen byl skutečně vysoký a meziroční míra inflace tak dosahuje vysokého tempa. Současně je velmi pravděpodobné, že v nejbližších měsících magickou desítku překročí.
Z hlediska struktury bylo oproti našemu odhadu výrazně větší zdražení v případě potravin. Zde ceny v průměru meziměsíčně povyskočily o 4,1 procenta. Největším cenovým tahounem ovšem byly náklady na bydlení kvůli zdražení energií a také kvůli návratu plateb DPH v případě plynu a elektřiny.
To dle Českého statistického úřadu samo o sobě přihodil k inflaci výrazných 1,4 procentního bodu. Tato struktura ovšem znamená, že se se zdražení odehrávalo především v cenách, na které má Česká národní banka (ČNB) relativně malý, nebo žádný vliv.
Dle našich předběžných propočtů jádrová inflace naopak mírně zpomalila. Prognóza centrální banky pro leden čekala inflaci 9,4 procenta a pro celý rok 8,5 procenta. My jsme počítali s 9,6 procenta a celoročním růstem v průměru 8,8 procenta. Vyšší údaj ze začátku roku tak spíše indikuje, že by se celoroční průměr mohl nacházet blízko devíti procent.
Většina letošního zdražení by se dle naší prognózy měla odehrát na začátku roku a v dalších měsících by mělo tempo zdražování slábnout.
Obava z růstu inflačních očekávání a průsaku vyšších cen energií do dalších položek spotřebitelského koše by dle naší prognózy ještě měla vést ke zvýšení úrokových sazeb ČNB. Současně však relativně slabší jádrová inflace naznačuje, že úrokové sazby jsou blízko svého vrcholu.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
