Inflace v únoru pravděpodobně zahájila trend postupného poklesu

Česká inflace v únoru klesla na meziročních 16,7 procenta z lednových 17,5 procenta. Oproti tržnímu konsensu (16,6 % meziročně) tak byl únorový růst spotřebitelských cen nepatrně vyšší, oproti naší prognóze naopak mírně nižší (16,9 % y/y). Česká národní banka (ČNB) očekávala meziročně 16,5 procenta.
V průměru byly ceny potravin meziměsíčně vyšší o 0,7 procenta, ceny alkoholu a tabáku pak vzrostly o 0,6 procenta. Ilustrační foto: Albert

V meziměsíčním vyjádření růst spotřebitelských cen výrazně zpomalil z lednových šesti procent na únorových 0,6 procent. V lednu směrem vzhůru ceny tlačilo především odeznění vlivu úsporného tarifu a další silné zdražení energií, které se však již v únoru neopakovalo.

Ceny energií pravděpodobně na přelomu roku dosáhly vládou stanovených cenových stropů a na jejich další růst netlačily ani ceny na velkoobchodních trzích. Ty se totiž výrazně snížily na předválečné úrovně.

Zatímco tak regulované ceny jako celek v lednu zaznamenaly raketový nárůst (+30,9 % m/m), v únoru v podstatě stagnovaly (+0,1 % m/m). My jsme v naší prognóze počítali s mírně vyšším růstem regulovaných cen.

Potraviny v únoru opět zdražily, oproti našim odhadům však méně. V průměru byly ceny potravin meziměsíčně vyšší o 0,7 procenta, ceny alkoholu a tabáku pak vzrostly o 0,6 procenta. V souladu s naší prognózou se vyvíjely ceny pohonných hmot. Ty po třech předchozích poklesech v řadě v únoru meziměsíčně vzrostly, a to v průměru o 1,2 procenta.

Jádrová inflace byla naopak oproti naší prognóze pravděpodobně vyšší. Vyplývá to z výše uvedených odchylek ostatních složek spotřebního koše. Počítali jsme přitom s tím, že v meziměsíčním vyjádření bude jádrová složka inflace stagnovat na 0,5 procenta (SA) a v meziročním vyjádření klesne z 12,3 na 11,7 procenta.

Meziroční inflace by měla zpomalovat i v dalších měsících, avšak pouze pozvolným tempem. Poptávkové inflační tlaky indikované jádrovou inflací zatím pravděpodobně zůstávají v tuzemské ekonomice poměrně silné a perzistentní. Vliv na to má nadále významně napjatý trh práce projevující se v akceleraci mzdového růstu.

Podobná je situace i v ostatních evropských ekonomikách, či v USA. Ač tedy odeznívání růstu volatilnějších složek inflace, jako jsou energie, pohonné hmoty a potraviny, může být rychlejší, jádrová inflace může zůstat vyšší po delší dobu. V tomto směru působí i zvýšená inflační očekávání.

Po velkou část letošního roku tak očekáváme, že inflace zůstane dvouciferná a její celoroční průměr přesáhne deset procent.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena