Jádrová inflace, jež nejvěrněji reflektuje vývoj cenových tlaků v domácí ekonomice, zřejmě v lednu vykázala meziroční zpomalení. Česká národní banka (ČNB) nebude muset na vyšší než očekávanou reagovat rychlým zpřísněním své měnové politiky, neboť za vyšším cenovým růstem jsou v případě letošního ledna položky, na něž nastavení úrokových sazeb nemá výrazný vliv.
Vyšší lednová inflace nicméně může mít výrazný vliv na celoroční vývoj inflace, jež v důsledku vyšší startovací úrovně může zůstat nad úrovní dvouprocentního inflačního cíle i v dalších měsících.
Meziroční inflace v lednu klesla z 2,3 procenta na 2,2 procenta: Dosáhla tak nejnižší úroveň od prosince roku 2018. Finanční trh i nedávno zveřejněná prognóza ČNB očekávaly lednovou meziroční inflaci shodně na úrovni 1,7 procenta.
Zmírnění celkové inflace bylo v lednu taženo položkami spadajícími do tzv. jádrové inflace, což je ukazatel nejvěrněji mapující domácí cenové tlaky.
Zpomalení růstu cen hlásí například stravování a ubytování anebo rekreace a kultura, na druhou stranu se ale zrychlil cenový růst u odívání a obuvi. Ke zmírnění celkové inflace napomohl také vývoj cen energií pro domácnosti (zlevnění elektřiny a zemního plynu – pozn. aut.).
Jakkoliv v lednu vykázaly výrazný meziměsíční růst ceny alkoholických nápojů a mírně vzrostly i ceny tabákových výrobků, tak celkový meziroční růst cen se u této položky v lednu zpomalil a alkohol a tabákové výrobky tedy taktéž přispěly ke zmírnění celkové inflace.
Ve směru vyšší inflace v lednu naopak působily cen potravin a nealkoholických nápojů, což bylo patrné jak na cenách masa a mléčných výrobků, tak například na cenách brambor. Proinflačně působil také vývoj nákladů souvisejících s výdaji na zdraví.
Inflace za letošní leden je vyšší, než se čekalo: Všeobecně se čekal její pokles pod úroveň dvouprocentního inflačního cíle, skutečně vykázané zmírnění meziroční inflace je ale zcela nepatrné. Proinflační překvapení přišlo zejména ze strany cen potravin, což by samo o sobě nemělo centrální bance nějak významně vadit.
Otázkou je, jak výrazně se snížila jádrová inflace: ČNB pro letošní první čtvrtletí čeká pokles jádrové inflace na 3,1 procenta poté, co v závěrečném kvartálu loňského roku jádrová inflace činila 3,6 procenta.
Dle mého názoru vyšší celková inflace za letošní leden nebude bankovní radu hnát k rychlé reakci ve směru zvýšení úrokových sazeb, neboť koruna je silnější, než centrální banka čekala a vývoj na poli pandemie i nadále představuje řadu nejistot a rizik pro tuzemskou ekonomiku.
Nicméně leden představuje pro inflaci vyšší startovací úroveň pro celý rok a celoroční průměr tak může setrvat nad dvěma procenty a překonat jak očekávání centrální banky, tak finančního trhu.
Pro zastánce zpřísňování měnové politiky v rámci bankovní rady budou lednová data o inflaci a s nimi související výhled pro celý letošní rok představovat argument podporující vizi zvýšení úroků ČNB v průběhu letošního roku, přesto si ale myslím, že přinejmenším v prvním pololetí ČNB ponechá své úrokové sazby beze změny.
Autor je hlavní ekonom Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
To je záměr ČNB zničit úspory drobných střadatelů. Pak jsou rady jako šetřit na důchod zcela k ničemu!