Jestli o něco v lednu vzrostl výrazně zájem ze strany spotřebitelů, tak to byla jednoznačně elektronika. S ohledem na loňský lockdown však nemá vůbec smysl meziroční čísla v maloobchodě vůbec řešit. Příkladem budiž třeba aktuálních 204% nárůst u obchodů s oblečením a obuví, jejichž reálné tržby i tak zaostávají za rokem 2019 o téměř 18 procenta.
Nákupní boom po covidových lockdownech, který měly podpořit mimořádné úspory domácností, v podstatě ani pořádně nezačal a v nejbližší době už asi ani neodstartuje. Na chování spotřebitelů se totiž už začíná podepisovat vysoká inflace snižující kupní sílu obyvatel. U některého sortimentu může být vidět snaha předzásobit se či urychlit nákupy před očekávaným dalším zdražením, ale na trendu se tím příliš nezmění, protože jde jen o posun v čase.
Spotřebitelé jsou pod tlakem rostoucích nákladů na bydlení, které je nutí přehodnocovat a často i omezovat vlastní nákupy v obchodech. Jednoduše řečeno, o co více lidé zaplatí za elektřinu, topení či hypotéku, o to méně jim zůstane na nákupy především zboží střednědobé a dlouhodobé spotřeby. Jednou z mála letošních jistot je pokles kupní síly v důsledku vysoké inflace, kterou růst mezd rozhodně nedožene.
Specifická situace panuje i v motoristickém segmentu, jehož nabídku doposud limituje čipový hladomor. Výsledky prodejů a údržby vozů jsou i nadále volatilní, nicméně celkový trend je podle dat statistického úřadu spíše nepříznivý. Omezená nabídka a dlouhé čekací lhůty u nových vozů však evidentně nepominou ani v dalších měsících, kdy se tato situace může ještě zhoršit v důsledku dalšího poškození dodavatelských řetězců na východě.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
