Výrobních cen v zemědělství v květnu meziročně klesly o 10,2 procenta poté, co se v dubnu jejich meziroční růst fakticky zastavil. Výrobní ceny v tuzemském průmyslu zaznamenaly v květnu osmé zpomalení meziročního růstu v řadě, konkrétně z 6,4 procenta na 3,6 procenta, když finanční trh očekával zmírnění růstu cen na úroveň 3,8 procenta.
Meziroční růst výrobních cen v tuzemském průmyslu byl letos v květnu nejslabší od března 2021. Česká národní banka (ČNB) ve své prognóze z počátku května očekávala, že ceny průmyslových výrobců v letošním druhém čtvrtletí vzrostou meziročně v průměru o 5,3 procenta poté, co v letošním prvním čtvrtletí vzrostly meziročně o 15 procent.
Tendence pozorované v dubnu a květnu naznačují, že zpomalení meziročního růstu cen v průmyslu bude ve druhém čtvrtletí výraznější, než co předpokládala prognóza ČNB. Meziroční zpomalení růstu výrobních cen v tuzemském průmyslu bylo zaznamenáno ve zpracovatelském průmyslu a také u těžby a dobývání.
V případě zpracovatelského průmyslu meziroční růst cen v květnu zpomalil v naprosté většině odvětví a lze tedy konstatovat, že zmírnění cenových tlaků napříč zpracovatelským průmyslem pokračuje. V případě potravinářského průmyslu meziroční růst výrobních cen v květnu zpomalil z dubnových 16,6 procenta na 10,6 procenta.
Vývoj cen v zemědělství naznačuje, že by tempo růstu cen v potravinářském průmyslu mělo dále klesat i v dalších měsících, což by se mělo promítat i do cen pro koncové spotřebitele. V případě zemědělských výrobců se v květnu dostavil výrazný meziroční pokles výrobních cen, o 10,2 procenta, poté, co v dubnu meziroční růst výrobních cen v zemědělství činil pouhou 0,1 procenta.
V rostlinné výrobě meziroční výrobní ceny v květnu meziročně klesly o 24,4 procenta, když v dubnu jejich meziroční pokles činil rovných 12 procent. Živočišná výroba hlásí znatelné zpomalení meziročního růstu výrobních cen z 20,4 procenta na 11,1 procenta.
ČNB ve své květnové prognóze počítala pro letošní druhé čtvrtletí s meziročním poklesem cen v zemědělství o 4,7 procenta po meziročním růstu 19,6 procenta vykázaném v letošním prvním čtvrtletí. Vývoj za duben a květen naznačuje, že meziroční pokles výrobních cen v tuzemském zemědělství bude ve druhém čtvrtletí výraznější, než centrální banka předpokládala.
Tendence ke zpomalení meziročního růstu výrobních cen v tuzemském průmyslu by měla dále pokračovat a cenový růst by měl být ve druhém čtvrtletí slabší, než tempo odhadované v květnové prognóze ČNB.
Ke zpomalení meziročního růstu výrobních cen v průmyslu by měl přispět vývoj cen komodit a relativně slabý výkon v samotném průmyslu jak v české ekonomice, tak v Evropě obecně. Ke zpomalení meziročního růstu cen přispívá také vysoká srovnávací základna, kterou představuje vývoj výrobních cen v loňském prvním pololetí.
Vývoj výrobních cen náleží na seznam argumentů, které hovoří proti zpřísnění měnové politiky tuzemské centrální banky. Zároveň ale údaje o výrobních cenách asi nijak neposunou názor bankovní rady, která se soustředí spíše na proinflační rizika a nechce zatím proto nijak uspěchat první snížení úrokových sazeb.
Sdílím názor, že ČNB své úroky již nezvýší a předpokládám, že dvoutýdenní repo sazbu ponechá beze změny na úrovni sedmi procent jak na červnovém zasedání bankovní rady, tak ve třetím čtvrtletí. S počátkem letošního podzimu by ale mohla přijít na pořad debata o zahájení postupného snižování úroků s tím, jak inflace v české ekonomice klesne na jednociferné úrovně.
Osobně bych zahájení procesu snižování úroků ČNB očekával na listopadovém zasedání bankovní rady. Z pohledu centrální banky ale budou pro její rozhodování o úrokových sazbách důležitá nejen aktuální data o inflaci, ale také vývoj mezd a inflačních očekávání v české ekonomice.
Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
