V prvním čtvrtletí 2021 české společnosti emitovaly dluhopisy v české koruně za 30,6 miliard korun v 76 emisích. To téměř odpovídá částce za celý rok 2020 (31,2 miliardy korun). Letošní objem byl tažen zejména společností Net4Gas, která v lednu emitovala dluhopisy celkem za 11 miliard korun. Na druhém místě je společnost Česká zbrojovka Group s březnovou emisí ve výši pěti miliard korun.
Na třetím se nachází společnost Savarin plc s lednovým objemem navýšeným pro velký zájem investorů z 2,2 na 3,3 miliardy korun.
Tyto tři společnosti představují 63 procent celkového objemu emitovaných dluhopisů.
Emise těchto dluhopisů proběhly ještě za situace, kdy dvoutýdenní reposazba České národní banky (ČNB) činila 0,25 procenta a úvahy o zahájení zvyšování ještě nebyly na pořadu dne.
Emise podlimitních dluhopisů, tedy v celkovém objemu jedné emise menším než 25 milionů korun, činily pouze 300 milionů, což je mírně za vývojem v loňském roce. Pro tento typ emisí se totiž v letošním roce zpřísnila legislativní pravidla a zavedla povinnost registrace u Centrálního depozitáře cenných papírů.
Od emisí neodradilo ani zvýšení reposazby
Ve druhém čtvrtletí, ale stále ještě před zvýšením dvoutýdenní reposazby, vydaly dvě české společnosti emise za dvě miliardy korun, respektive za jednu miliardu euro. Pak ale guvernér ČNB Jiří Rusnok promluvil o nastávajícím zvyšování úrokových sazeb jako o jistém kroku a v červnu k němu došlo poprvé. V případě pokračujícího zvyšování úrokových sazeb (které lze s téměř 100% pravděpodobností očekávat, pozn. aut.) mohou dvoutýdenní reposazby na konci roku dosahovat 1,5 % p. a.
Ale ani to neodradilo české společnosti od vydávání korporátních dluhopisů. Kromě nahrazování bankovního financování emise dluhopisů využívají i na realitní projekty. Důvodem je skutečnost že banky začaly podhodnocovat možnosti investic do nemovitostí a zpřísnily podmínky pro jejich financování. Investorům do realit tento krok přináší zajímavou investiční příležitost, neboť poměrně snadnou cestou mohou najít kladný reálný výnos, a to i při rostoucí míře inflace.
Co se děje ohledně inflace a úrokových sazeb?
ČNB začala v červnu letošního roku zvyšovat úrokové sazby a je více než jisté, že bude pokračovat. Aktuální výše dvoutýdenní reposazby činí 0,75 procenta ročně. Dosud byla úroková sazba zvýšena dvakrát.
V obou případech pro zmíněné zvýšení úrokových sazeb o 25 procentních bodů (b. p.) hlasovali čtyři členové Bankovní rady, jeden hlasoval pro zvýšení o 50 b. p. a dva pro ponechání beze změny. Nicméně vyjádření guvernéra Jiřího Rusnoka ohledně budoucího vývoje je celkem jasné.
Jiří Rusnok jako neutrální úrokovou sazbu vidí mezi 2,5 až 3 procenty ročně. Výraz neutrální úroková sazba znamená, že při této hodnotně úrokové sazby ani nepodporují růst ani nebrzdí vývoj ekonomiky. Lze ji tak vnímat jako cílovou úrokovou sazbu. Všechny kroky ohledně zvyšování úrokových sazeb jsou podmíněny nenavrácením české ekonomiky k celoplošnému lockdownu.
Situace, kdy zvýšení reposazby došlo až v červnu, využila i Česká republika. Během prvního čtvrtletí letošního roku došlo ke skokovému zvýšení vládního dluhu o 6,3 procentních bodů z 37,8 na 44,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
To vláda financovala vydáním řady emisí státních dluhopisů. Očekávaná zadluženost na konci roku bude činit 44,8 procenta HDP. Znamená to, že za první čtvrtletí bylo profinancováno 90 procent očekávaného zvýšení letošního zadlužení.
Vyjádření ministerstva financí je jasné, raději si půjčilo dříve, než později: „Vývoj českého vládního dluhu za první čtvrtletí podle Eurostatu odpovídá tomu, že jsme na ministerstvu financí výhodně předfinancovali všechny letošní splátky státního dluhu ve výši 165 miliard Kč. A to ještě před zahájením probíhajícího cyklu zvyšování úrokových sazeb ze strany České národní banky. … Předpokládáme, že celková výše zadlužení už ve zbytku roku neporoste, tedy že následující čtvrtletí budeme patřit k zemím s nejnižším či nulovým nárůstem dluhu. Potvrzují to i pozitivní data za druhého čtvrtletí, kdy došlo k mezičtvrtletnímu poklesu státního dluhu o 3,6 mld. Kč.“
Mimochodem uvedený státní dluh znamená druhé nejvyšší zvýšení zadluženosti měřené tímto způsobem.
V kurzu jsou tzv. zelené dluhopisy
Ale zpátky ke korporátním dluhopisům. V současné době jsou mezi investory velmi oblíbené takzvané zelené dluhopisy. Tento trend souvisí s celospolečenskými otázkami zaměřujícími se na témata jako změna klimatu, prevence a omezování znečištění, udržitelnost zdrojů, recyklace atd. Dluhopis je možné považovat za „zelený“, pokud je zaměřen na investici, která je v souladu s environmentálními cíli a splňuje tzv. Green Bonds Standards.
Dluhopisy, které splní tato kritéria, budou mít víceméně automaticky zajištěnou významnou poptávku ze strany investorů, a to ho jsou si jednotlivé společnosti vědomy. Pomocí zelených dluhopisů tedy získávají i finance na vybrané environmentální realitní projekty.
Že jsou zelené dluhopisy aktuální trend, na který investoři slyší, si uvědomily i Evropská unie a vláda České republiky, jak je patrné z jejich zprávy z 13. července 2021. Ministři financí řešili také opatření v oblasti udržitelných financí, jejichž cílem je podpořit financování přechodu ke klimaticky neutrální ekonomice. Důležitou roli v této strategii hraje návrh standardů EU pro zelené dluhopisy, kterými chce Evropská komise financovat tzv. zelené projekty zaměřené na ochranu klimatu.
„V případě, že bude firma investovat do environmentálně udržitelných oblastí, bude moci své aktivity financovat vydáváním těchto zelených dluhopisů. A stejně tak lidé, kteří budou chtít podpořit trvalou udržitelnost, si mohou tyto zelené dluhopisy nakoupit jako investici,“ vysvětlila evropský projekt zelených dluhopisů Alena Schillerová.
Industry – tajné eso emitentů
Další oblastí, kterou by investoři neměli přehlížet, je segment industriálních nemovitostí, a to zejména logistických a průmyslových areálů. Ty v době protikoronavirových opatření prokázaly velkou odolnost vůči ekonomickým výkyvům. Zejména areály zaměřené na sklady vykazují historický růst.
Ten nepochybně souvisí s nárůstem e-commerce, která zvyšuje poptávku po skladových prostorech. Míra neobsazenosti skladových a průmyslových areálů se v Česku snížila dle zprávy společnosti Savills za první pololetí 2021 na 2,4 procenta a dosáhla nového historického minima.
Pro financování rozšíření kapacity průmyslových areálů jednotlivé společnosti využívají také možnosti emise dluhopisů, což je pro investory dobrá zpráva. Mohou tak, stejně jako v případě zelených dluhopisů, využít aktuálních celospolečenských trendů ve svůj prospěch.
Kromě oblasti, na níž se emise dluhopisů zaměřuje, by investoři měli věnovat i pozornost zejména výnosu. Je žádoucí, aby překonal roční inflační hladinu. Z toho důvodu jsou pro investory zajímavější spíše korporátní, než státní dluhopisy.
Autor je Head of Research Salutem Fund
(Redakčně upraveno)
