Jádrová inflace v eurozóně opět zrychlila

Březnová inflace v eurozóně překvapila mírně směrem dolů, když oproti konsensu (7,1 % meziročně) zpomalila výraznějším tempem na 6,9 procenta z únorových 8,5 procenta meziročně. Pokles jde primárně na vrub vysoké srovnávací základny cen energií, která by i v následujících měsících měla vést ke svižnému poklesu inflace. Ceny potravin by mohly naopak pokles lehce brzdit.
Pokles inflace v eurozóně jde primárně na vrub vysoké srovnávací základny cen energií, která by i v následujících měsících měla vést ke svižnému poklesu inflace. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Nicméně většímu zpomalení bude zejména bránit jádrová inflace. Ta v březnu opět zrychlila na rekordních 5,7 procenta z 5,6 procenta meziročně v únoru. To by mělo opět přidělat vrásky na čela představitelů Evropské centrální banky (ECB).

Čekáme, že jádrová inflace v eurozóně zůstane v první polovině letošního roku nad 5,5 procenta, následovat pak bude její pozvolný pokles ke čtyřem procentům do konce roku, což podporuje naše očekávání ohledně nutnosti pokračování razantního tempa utahování měnové politiky ECB.

Podle nás depozitní sazba během letošního roku ještě vzroste o dalších 100 bazických bodů na čtyři procenta, kde zůstane po delší dobu s ohledem na přetrvávající inflační tlaky. V průběhu týdne finanční trh přehodnotil sázky na další trajektorii sazeb ECB směrem nahoru.

Vrchol sazby je zaceněn na úrovni 3,5 procenta dosažené během léta a následný pokles zhruba na začátku příštího roku. V porovnání se situací před vypuknutím obav v bankovním sektoru však jde o očekávání daleko méně utažené měnové politiky.

Středeční zasedání České národní banky (ČNB) v obměněné sestavě s novými členy J. Kubíčkem a J. Procházkou dle očekávání nepřineslo změnu v nastavení měnové politiky. Na tiskové konferenci zaznělo, že na příštím zasedání (v květnu, pozn. aut.) se bankovní rada bude opět rozhodovat mezi stabilitou a zvýšením klíčové repo sazby.

Guvernér Aleš Michl zároveň považuje současné tržní ocenění předpokládající první snížení sazeb již v horizontu šesti měsíců a v úhrnu pokles o 100 bazických bodů do konce roku jako přehnané. V závěru týdne je však obrázek tržního ocenění prakticky identický jako před středečním zasedáním. S ohledem na vývoj tuzemské ekonomiky a postupné odeznívání inflace čekáme, že pokles sazeb by již mohl být na jednacím stole od letošního srpna.

Důraz ČNB na silnou tuzemskou měnu spolu s potvrzením odhodlání nadále bránit nadměrným výkyvům jejího kurzu, pomohl české koruně k posílení o 0,8 procenta v tomto týdnu. V závěru týdne zveřejněný finální odhad tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) ukázal stále solidní ziskovost firem a vysokou míru úspor domácností.

Euro zažívá relativně úspěšný týden a vůči dolaru si připsalo až 1,2 procenta v týdenním srovnání. Jak eurové, tak i dolarové sazby během týdne výrazně vzrostly v rozmezí 15-30 bazických bodů dle splatnosti.

Nicméně k razantnějšímu přecenění směrem nahoru došlo u budoucích kontraktů vázaných na trajektorii sazeb ECB než Fedu (centrální banka USA, pozn. red.), což se projevilo na velmi krátkém konci křivky. Středoevropské měny měly tento týden tendenci posilovat. Kromě české koruny posílil maďarský forint (o 1,1 %) i polský zlotý (o 0,3 %), byť si během týdne prošel výraznější volatilitou.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

Zavřít reklamu
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB