Jak dlouho vydrží bramborový salát? Dojíst jej můžete i po svátcích

Nejdřív k čerstvě usmaženému kaprovi nebo řízku na štědrovečerní tabuli, na Boží hod stejná kombinace ve studené variantě, na Štěpána na chlebíčky. Takový je obvyklý vánoční osud bramborového salátu v českých domácnostech.
Bramborový salát podle tradičního receptu. Foto: Depositphotos.com

Pokud jej ale připravujete sami, podle rodinného receptu, nikdy ho není „deset deka“. Spíš pořádná mísa, v níž i po svátcích pořád alespoň trocha zbývá. A vy máte dilema: Je stále bezpečné jej dojíst? Klasický český bramborový salát se přece neobejde bez majonézy, nehrozí salmonelóza?

„Majonézy se dříve připravovaly podomácku ze syrových vajec, která byla někdy zdrojem salmonel,“ připouští Miroslav Čeřovský, tajemník Asociace výrobců lahůdek. „Již dlouhou dobu se ale majonézy průmyslově vyrábějí výhradně z pasterovaných žloutků, takže výskyt salmonel z vajec je prakticky vyloučen,“ uklidňuje.

Na Silvestra čerstvý

Miroslav Čeřovský nepopírá, že I domácí bramborový salát bývá chutnější po krátkém rozležení. Spíš jde o to, aby vám stále ještě chutnal. „Pokud pomineme na první pohled patrné změny, jako je vadnutí, uvolňování tekutiny, osychání nebo změna barvy, projevuje se stárnutí potravin také změnami chuti a vůně. Tyto změny ovšem nemusejí být vždy škodlivé a spojené s kažením,“ vysvětluje.

Za rozumnou maximální lhůtu spotřeby považuje čtyři, maximálně pět dnů za předpokladu skladování v chladu. „Na Silvestra už si raději připravte čerstvý salát, nebo si vyberte lahůdky u profesionálů,“ radí tajemník Asociace výrobců lahůdek.

Asociace je – stejně jako další řemeslné cechy a profesní společenstva – garantem kvality práce svých členů. Podílela se na vytvoření systému Cechovních norem, který zastřešuje Potravinářská komora ČR. Připojila se také k projektu Fandíme řemeslu, jejž nastartovala Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).

PSALI JSME:
Kost v krku potrápí. O Vánocích ale máme častěji zažívací problémy nebo popáleniny

Malým pomáhají e-shopy

Asociace pomáhá svým členům mimo jiné zavádět nové postupy a technologie. Například před několika lety lahůdkáři ocenili seminář k tvorbě a využívání e-shopů, který pro ně AMSP ČR připravila.

„Naším cílem bylo otevřít pro tento obor podnikání nový prostor v online komunikaci, a to se školením o e-shopech velmi podařilo. Máme radost, že narostl počet podnikatelů v lahůdkářství, kteří sledují nové trendy a nabízejí svým zákazníkům čerstvé a zdravé lahůdky v den objednání. Výroba a konzumace tak probíhá ve velmi krátkém čase a výrobci se tak nemusí trápit s přidáváním a sledováním konzervačních látek a dalších přídavných prvků,“ říká Eva Svobodová, členka představenstva a generální ředitelka asociace.

Miroslav Čeřovský potvrzuje, že zavádění e-shopů pomohlo pozdvihnout podnikání v oboru na vyšší úroveň. Pomáhá především malým, často rodinným firmám s regionální působností. A právě ty jsou hnacím motorem projektu Fandíme řemeslu, jehož garantem je Josef Jaroš, většinový vlastník české poradenské skupiny Apogeo. „Chci jim teď, na konci roku 2019, všem poděkovat za jejich práci i podíl na společném úsilí prosazovat kvalitu a ručit za ni. Věřím, že se nám to bude společně dařit i v nadcházejícím roce 2020,“ vzkazuje Jaroš.

PSALI JSME:
Češi plýtvají jídlem, ale stydí se za to?

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Spotřebitel

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.