
Tyto státy s tím úplně nesouzní, ale americký prezident pohrozil uvalením mimořádných cel na tamní zboží, což tyto vlády nakonec přiměje radši v této věci s USA spolupracovat. Jaká z toho plynou rizika pro americké hospodářství? A může zrychlit růst cenové hladiny v tamní ekonomice?
V současné době zůstávají inflační tlaky v americké ekonomice stále relativně silné a neumožnují inflaci poklesnout blíže ke dvouprocentnímu cíli americké centrální banky. Roční míra inflace v USA vzrostla potřetí za sebou na 2,9 procenta v prosinci 2024 (oproti 2,7 % v listopadu).
Meziměsíčně vzrostl index spotřebitelských cen o 0,4 procenta, přičemž energie tvořily více než 40 procent tohoto nárůstu, hlavně kvůli cenám benzínu (+4,4 %). Ceny potravin a bydlení rovněž vzrostly o 0,3 procenta.
Dlouhodobě inflaci žene nahoru rovněž utažený trh práce a inflace cen služeb. Jádrová inflace se tak již delší dobu pohybuje vysoko nad tři procenta a zvyšuje debaty o posunutí inflačního cíle centrální banky (Fed).
Když se podíváme na delší vývoj, je patrné, že demografický vývoj v americkém hospodářství, nižší porodnost posledních generací a nezájem o určité pracovní pozice přispívá k nižší nabídce pracovních sil v určitých odvětvích.
Řada firem tak ráda sahá po dostupné pracovní síle z okolních zemí. Např. mexičtí migranti tradičně zastávají klíčové role v zemědělství, stavebnictví a službách, často na pozicích, které jsou pro domácí pracovníky méně atraktivní.
Tito lidé by mohli znatelně chybět zaměstnavatelům, kteří je mohou jen těžko nahradit. Přistěhovalci tvoří zhruba 16 procent populace žijící v USA – tedy necelých 50 milionů lidí, což je značný rezervoár pro tamní trh práce.
Trh práce v americkém hospodářství je dlouhodobě velmi odolný, s mírou nezaměstnanosti kolem čtyř procent přirozeně vytváří tlak na růst mezd v hospodářství.
Nová administrativa v USA může sice vyhošťováním migrantů krátkodobě získat politické body za plnění programu, ale případný nedostatek pracovní síly v klíčových sektorech, jako je zemědělství nebo stavebnictví, by mohl dále snížit nezaměstnanost a následně zvýšit inflační tlaky.
Výše uvedené kroky, v kombinaci s obchodními válkami (ty už probíhají na trase USA vs. Mexiko a Kanada), vytvářejí prostředí pro trvalé zvýšení inflace s negativními odpady na reálnou ekonomiku. A z mého pohledu zůstávají jedním z největších rizik letošního roku pro stabilitu ekonomiky Spojených států.
Autor je hlavní ekonom společnosti Argos Capital
(Redakčně upraveno)