Zmíněná legislativa vymezuje tyto výdělky jako příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem, a příjmů z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem.
1. Musí jít o odměnu za nahodilé práce a služby s příjmem nepřesahujícím 30 000 Kč ročně, které vykonáváte jako nepodnikající osoba.
2. Hranici 30 000 Kč nelze snižovat uplatněním nákladů.
3. Z příležitostných příjmů se neplatí daně ani pojištění.
Nepodnikáte a hlídáte příjmy
Jak se v této definici orientovat? Jde o prakticky jakoukoli činnost, která není pravidelná, nevykonáváte ji jako OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná, pozn. aut.) na základě živnostenského oprávnění a za rok z ní neplyne příjem vyšší než 30 000 korun.
Jako příležitostné příjmy můžete uvádět např. nárazové či nepravidelné doučování, pronájem auta, prodej výpěstků, vajec či masa, hlídání dětí.
Z toho výčtu jsou však vyňaty autorské honoráře, které se za příležitostný příjem neuznávají ani v případě, že je nedostáváte pravidelně.
Na náklady zapomeňte
Jestliže si příležitostnými příjmy vyděláte za rok více než 30 000 korun, i jako nepodnikající osoba musíte podat daňové přiznání a vyžádat si od zaměstnavatele potvrzení o zdanitelných příjmech. Finanční úřad může zahájit daňovou kontrolu do tří let od nepodání daňového přiznání.
Důležitá je skutečnost, že hranice 30 000 Kč se vztahuje na příjmy, nelze si ji snižovat uplatněním vynaložených nákladů. Upozorňujeme, že se to týká pouze nepodnikajících osob, protože pro OSVČ existuje ještě limit 50 000 korun, který je osvobozuje od povinnosti podat daňové přiznání, ale jako osoby se živnostenským oprávněním nemohou výjimku o příležitostných příjmech uplatňovat.
Bez vztahu nadřazenosti
Zatímco finanční hranice je jasná, nad výkladem toho, co je pravidelný a co nahodilý příjem, mohou vzniknout pochybnosti. Neposuzuje se jen četnost přivýdělků, ale i charakteristika odvedené práce.
Při jednorázovém výkonu činnosti nesmí existovat vztah nadřazenosti a podřazenosti, který je znakem závislé činnosti. Nemůže pak už tedy jít o příležitostný příjem, ale je nutné mít uzavřenu smlouvu či dohodu, jinak jde o práci načerno.
Hrozí velká pokuta
Když jako nepodnikající osoba budete inzerovat své služby jako např. instalatér, tak nebude podstatné, kolik nahodilých melouchů do měsíce či roka získáte, ale už půjde o nedovolené podnikání.
Podle živnostenského zákona za provozování volné živnosti bez příslušného živnostenského oprávnění může být uložena sankce do půl milionu, v případě živnosti řemeslné nebo vázané až 750 000 korun.
Stačí ústní dohoda
Na příležitostné práce nemusíte mít uzavřenou jakoukoli smlouvu či dohodu. Kupní smlouvu nebo smlouvu o dílo je možné v případě poskytnutí služeb uzavřít pouhým zaplacením věci nebo služby a jejím převzetím. Platná je i smlouva uzavřená ústně.
Podnikatelé, pro něž vykonáváte příležitostné práce, si vaši odměnu mohou uplatnit jako daňový náklad, ale v případě kontroly finančního úřadu musejí dokládat skutečnosti uvedené v daňovém přiznání. Písemná forma dohody dává navíc pocit jistoty oběma stranám, že dohodnuté podmínky budou dodrženy.
Bez daní i pojištění
Ten, kdo například nedávno zrušil živnost, ale naskytne se mu nahodilý kšeft, nemůže dál fakturovat, i když by zamýšlel použít formulaci „za příležitostné práce“. Jako nepodnikající osoba totiž nemůže vystavovat daňový doklad.
Je možné využít např. smlouvu o příležitostné činnosti, kde bude uveden termín a způsob platby, u malých částek stačí potvrdit výdajový pokladní doklad.
Z nahodilých příjmů, podobně jako z dalších tzv. ostatních příjmů (§ 10 zákona o daních z příjmů) či příjmů, které nejsou předmětem daně, se neplatí daně a neodvádí zdravotní ani sociální pojištění.
Ilustrační foto: Depositphotos.com
