Odborníci v první řadě předpokládají, že tzv. připojená auta budou mnohem bezpečnější, než dnešní vozidla. Například podle studie platformy Statista z roku 2016 by mohla auta připojená k internetu snížit každoroční počet úmrtí na silnicích o neuvěřitelných 94 procent.
A pokud by bylo vytvořeno vhodné legislativní a regulační prostředí, mohlo by podle studie Deloitte z roku 2020 být do roku 2035 až 43 procent automobilů na evropských silnicích plně nebo částečně autonomních.
Aktuální studie Connected Cars (Připojená auta) od společnosti Ericsson zkoumala, jak by se tato vize mohla stát realitou jak z technického, tak obchodního hlediska. Klíčem jsou podle autorů studie robustní konektivita a systémy pro zpracovávání dat, které mohou nabídnout zcela nové obchodní modely.
Ačkoliv cesta k plně robotickým vozidlům bude ještě dlouhá, trh s připojenými auty již roste. Nedávná predikce společnosti Statista očekává, že do roku 2025 dosáhne tento trh hodnoty téměř 3,6 bilionu Kč, zatímco jiné zdroje odhadují až 4,5 bilionu Kč.
Připojená auta jsou nicméně pouze evolučním krokem k vysoce automatizovaným a časem i plně autonomním vozidlům, která zcela změní představu o tom, co je to osobní automobil. Jednotlivé značky vozidel budou méně důležité, než software a služby kolem nich; samotné auto bude pouze hardwarovou platformou pro integrovaná dopravní řešení.
Podle analytiků firmy Kearney dnes hodnotu vozu tvoří z 90 procent hardware a z 10 procent software. Přibližně za 15 let poklesne podíl hardwaru na 40 procent a naopak posílí software (40 %) a obsah (20 %).
Podle průzkumu mezi manažery automobilových firem, který realizovala společnost IBM, se v roce 2030 příjmy výrobců aut ze služeb mobility zdvojnásobí na deset procent, zatímco podíl prodeje vozů na celkových tržbách klesne na zhruba tři čtvrtiny.
To, že budou vozidla sdílet více dat s ostatními účastníky silničního provozu nebo data stahovat pro infotainmentové palubními systémy, povede samozřejmě k exponenciálnímu nárůstu objemu přenášených dat.
Odhaduje se, že pro autonomní vozidla bude třeba přenést data o objemu 383 GB až 5,17 TB za hodinu. S tím, že uživatelé vozů budou očekávat takto výkonnou a plynulou konektivitu všude, kde se zrovna nacházejí, ať už ve městě, v méně obydlených oblastech či v zahraničí.
Budoucí význam konektivity na silnici je zjevný už dnes – v průzkumu společnosti Thales Group z roku 2020 více než čtvrtina respondentů uvedla, že při koupi nového vozu je pro ně konektivita důležitější, než například výkon motoru nebo spotřeba paliva.
Konektivita umožní pokročilá infotainmentová řešení schopná se učit a přizpůsobovat preferencím cestujících, díky čemuž se automobil stane nejrafinovanějším chytrým přístrojem pro spotřebitele.
Ještě důležitější je, že tato konektivita bude klíčovou bezpečnostní výhodou. Aby se šetřily výpočetní kapacity jednotlivých vozidel a bylo možné sdílet senzorické informace sbírané účastníky silničního provozu, budou autonomní vozy fungovat uvnitř úzce provázaného ekosystému. Senzory ve vozidlech i na silnici budou neustále zachytávat a vyměňovat si údaje o poloze a další data.
Například tak nebude nutné, aby si vůz sám vlastními senzory zjišťoval, jaká barva svítí na semaforu nebo jestli se neblíží jiné auto. Všechny relevantní údaje mu totiž pošle samotná křižovatka ještě předtím, než do ní auto vůbec vjede. Díky tomu bude autonomní doprava plynulejší a bezpečnější, než by kdy mohla být ta současná.
Tato autonomní budoucnost je od nás ale ještě poměrně daleko. Auta s funkcemi, jako jsou asistenti parkování, adaptivní tempomat nebo asistent jízdy v pruzích, tedy takzvaná vozidla s automatizací prvního stupně, už jsou k dispozici řadu let. Aktuální vozy s automatizací druhého stupně jsou vybaveny tempomatem, který bere ohled na okolní provoz, a automatickým řízením.
Automatizace třetího stupně znamená, že jízdní systém vozu provádí všechny dynamické úkony řízení, ovšem s předpokladem, že v případě nutnosti zasáhne lidský řidič. Stupně 4 a 5 popsané výše budou vyžadovat více než jen modernizaci současných technologií.
Psali jsme
„Auta budou předem hlásit, kde je ještě místo,“ říká Ján Jacina z Českých radiokomunikací
V první řadě bude třeba důkladná regulace jejich provozu s tím, že proces hledání vhodného legislativního rámce bude pomalý a komplikovaný. Stačí pomyslet na otázku zodpovědnosti a pojištění v případě nehody robotického vozu.
Podle letošního šetření agentury Datank pro automobilku Volkswagen Češi autonomním autům příliš nevěří. Celých 63 % si vlastnictví takového auta představit nedokáže, protože této technologii nevěří. Dalších 31 % lidí se této představě nebrání a na to, že si jednou samořiditelný vůz pořídí, se těší jen sedm procent respondentů.
Auta českých řidičů zatím přílišnou technologickou vybaveností neoplývají. Mezi nejoblíbenější vymoženosti patří parkovací asistent (využívá jej 33 % řidičů), bezdrátové propojení vozidla s mobilním telefonem (27 %), adaptivní tempomat (26 %) a bezklíčové odemykání a startování auta (22 %).
Stáří českého vozového parku a současná legislativa zatím neumožňuje Čechům využívat všechny technologie, které moderní auta nabízejí. Příkladem může být třeba komunikace auta s dopravní infrastrukturou, což již nyní v Německu umožňuje technologie Car2x v nejnovějších modelech Volkswagen Golf.
