Někteří řečtí obchodníci totiž využívají toho, uvedená bulharská mince vypadá podobně jako jednoeurovka (také má „zlaté“ lemování, pozn. aut.) a hlavně toho, že Řekové a Bulhaři používají podobné písmo. Kdo neumí azbuku, nemá moc šanci to rozlišit, protože řecká eura používají „alfabetu“, tedy nejstarší abecedu v Evropě. Na bulharské minci je pak cyrilice, tedy azbuka, která z řeckého písma vzešla.
„Když já tomu písmu nerozumím,“ obhajoval se po zjištění na hotelu náctiletý syn. „A účtenku máš?“ ptám se. „Ne, já si ji nikdy neberu,“ odvětil.
„Měl bys. Teď by se hodila. Takhle ani nemáš důkaz, že jsi tam byl nakupovat,“ dodávám a v duchu si říkám, že kvůli předem prohrané reklamaci vráceného leva namísto eura nemá smysl se v tom vražedném řeckém odpoledním vedru plahočit do kilometr vzdáleného obchůdku.
Pokud je to možné, při platbě kartou obchodníkovi nebo obsluze se dívejte, co zadává do terminálu. Pokud zadá platbu v českých korunách, chtějte platit v eurech, je to pro vás výhodnější kvůli rozdílnému kurzu oproti tzv. DCC (Dynamic Currency Conversion), kdy sice vidíte v korunách, na kolik vás nákup nebo útrata v restauraci přijde, ale kurz je výrazně horší.
Porsche jen na letáku
Další z triků na nás vyzkoušel přímo v hotelu zástupce autopůjčovny Rhodes Rental, která mimo jiné na svém letáku nabízí k zapůjčení kabriolet Porsche Boxter a Porsche Cayman. „Chci si půjčit Porsche Cayman. Na dva dny. Na kolik mne to přijde?“ ptám se a usedám do křesílka v jeho „kanceláři“ v lobby hotelu v jednom z hotelů na pobřeží řeckého Rhodosu.
Jinak vždy usměvavý mladík z autopůjčovny nejprve zbledl, pak zčervenal. „To nejde,“ snaží se vysvětlit. „Ale na letáku ta auta máte,“ mávám mu reklamním prospektem před očima. „No to ano, ale… Mohu vám, prosím, nabídnout jiný kabriolet?“ vykrucuje se z nepříjemné situace.
Odcházím s rezervací VW Polo a kvalitní autosedačky pro naše mladší dítě. V rohu hotelové kanceláře autopůjčovny ležela na zemi jedna už hodně použitá. „Tuhle určitě nechceme, ani nemá Isofix,“ říkám. Pro mladíka to nebyl žádný problém: „Samozřejmě, přivezu pro vás jinou.“
Další den se od něj dozvídám, že všechny vozy Polo jsou půjčené: Jak ty za 55 euro za den, tak ty novější za 60. „Ale mohu vám nabídnout VW Jetta za 70 eur za den.“ Nakonec si půjčujeme auto na den za 75 eur. Na předchozí slib, že mi nebude účtovat pět eur druhého řidiče, už si nepamatoval a lepší sedačku s Isofixem rovněž nepřivezl…
Padělky skoro na každém kroku
Doslova šokem pro nás ale bylo množství v Řecku nabízených padělků. „Je tohle vůbec v zemi, která je součástí Evropské unie, možné?“ kladli jsme si otázku. Bohužel je. Řecko je totiž již tradičně označováno za významný zdroj padělků v EU a naše letošní zkušenost to bohužel jen potvrzuje. Škody firem v unii kvůli padělkům dosahují výše 60-85 miliard eur ročně.
V jednom obchůdku na korzu našeho letoviska na Rhodosu jsem si všiml světlé letní kabelky Louis Vuitton. Nebyla na ní cenovka. „Co stojí?“ ptám se prodavačky. „Doporučená cena je 60 eur,“ říká udržovaná prodavačka středního věku. „Mohu vám dát slevu až deset eur, když si ji koupíte hned,“ dodává.
„Musím se poradit s manželkou,“ odpovídám a mizím s výmluvou z obchodu, kde u kasy právě platí dvěma sty eur za čtyři kabelky s nápisy a logy Louis Vuitton dvě ženy, matka s dcerou, z Moravy. „Vám nevadí, že jsou to padělky?“ ptám se jich. „Za patnáct stovek u nás nekoupíte ani použitou vitonku,“ odvětila ta mladší.
Fejkové parfémy
Faktem je, že použitou originální letní světlou kabelku Louis Vuitton v Česku nekoupíte po deset tisíc korun. „Přece bys po mně, miláčku, nechtěl, abych nosila padělek,“ uzavřela kabelkovou fake story manželka a o kousek dál na korzu mne upozornila na další porušování práv duševního vlastnictví: Padělané parfémy.
V tu chvíli jsem si vybavil, jak jsem před mnoha lety v Egyptě sám podlehl přesvědčování prodejce, který tvrdil, že nejde o padělky, nýbrž o esence, z nichž západní firmy vyrábějí ty známé a drahé parfémy… V dalších obchůdcích na korzu a bočních uličkách jsme pak narazili na padělky dalších módních značek, jako jsou Michael Kors, Gucci či Prada.
Na padělcích se skvěle vydělává
Experti Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), kteří analyzovali 13 klíčových odvětví a jejich navazující zásobovací řetězce, před časem uvedli, že firmy v nich působící musejí kvůli padělkům počítat se ztrátou, která v průměru odpovídá sedmi a půl procentům jejich ročních tržeb. Navíc padělatelství vedlo v zemích EU ke ztrátě téměř půl milionu pracovních míst.
Podle jednoho z průzkumů se zhruba čtvrtina občanů Evropské unie domnívá, že napodobování zboží a jeho prodej jsou přijatelné v případě, že je originální zboží příliš drahé. Na padělcích tak výrobci i prodejci skvěle vydělávají. Obchodovat s padělky je dokonce mnohem lukrativnější než obchod s drogami, tvrdí v jedné ze svých studiích Mezinárodní výzkumný ústav proti padělání léčiv (IRACM).
Smutným faktem zůstává, že padělatelé mohou na svém „byznysu“ docela rychle a bez větší námahy zbohatnout. Podle průzkumu tisíc dolarů vložených do výroby heroinu přinese v průměru zisk kolem 20 tis. dolarů, ale stejné náklady na výrobu cigaretových padělků vynesou až 43 tis. dolarů. U padělaných léků je údajně zisk ještě vyšší.
„Sladký“ trik s baklavou
A na závěr ještě jeden „sladký“ trik. Bohužel už nemáme šanci zjistit, zda jeho autorem je distributor oblíbené řecké pochoutky, baklavy, anebo zda šlo o invenci obchodnice v našem letovisku, u níž jsme nakupovali. V každém případě jsme se ale nechali napálit koupí tradičního sladkého pamlsku ve „výhodném balení 2+1 zdarma“. Celkem za sedm eur a osmdesát centů.
Až doma jsme totiž zjistili, že obsah i váha krabiček jsou poloviční oproti tomu, co na nich bylo původně vytištěno. Každá krabička měla obsahovat čtyři kousky pochoutky, ale byly v ní jen dva. A na obalech byl počet kusů začerněn, stejně jako hmotnost výrobku.
Věřte nebo ne, pak i ta nejsladší baklava jednomu zhořkne v ústech.
