Spolu s V. Bendou se razantně postavili na obhajobu v červnu nastartovaného ústupu od extrémně uvolněné měnové politiky ve světle současného inflačního vzestupu i zvyšujících se inflačních očekáváních. V dalších článcích/rozhovorech guvernér uvedl, že zvyšování bude nadále postupné, ale kontinuální.
On sám je připraven pro zvýšení sazeb zvednout ruku na všech třech řádných zasedáních, která se ještě letos uskuteční. Připustil debatu o možnosti zvýšení sazeb v jednom kroku o 50 bazických bodů, pokud by na to prognóza ukázala. On sám by se ale zřejmě přikláněl k variantě sazby zvyšovat o standardních 25 bb.
Peněžní trh i trh úrokových swapů komentáře guvernéra nijak zvlášť neovlivnily. Ve svých cenách obchodníci s trojím zvýšením (o 25bb) do konce roku vesměs počítají. Pokud jde o zasedání na konci září, je trh někde na půli cesty mezi 25 bb a 50 bb.
Hodně ohledně toho napoví zveřejnění srpnové inflace v závěru příštího týdne. Vzhledem k předpokladu ČNB ve výši 3,1 procenta představuje naše prognóza ve výši 3,4 procenta (a stejně to v průměru vidí trh jako celek) riziko ve směru vyšších úrokových sazeb (a potažmo silnější koruny).
Vzhledem k dnešnímu pouze nepatrnému vzestupu tržních úrokových sazeb již dnes atakování nejsilnějších korunových úrovní za poslední tři měsíce ustalo. Kurz koruny vůči euru po včerejším atakování hladiny 25,32 CZK/EUR během dnešní seance osciloval kolem 25,40 CZK/EUR. Bez výraznější tržní reakce se obešlo i zveřejnění statistik o vývoji mezd v tuzemském hospodářství během druhého letošního čtvrtletí.
Ve srovnání s tržním konsensem výrazně rychlejší vzestup nominálních i reálných mezd (reálně o 8,2 % meziročně) totiž odpovídal optimistickému předpokladu ČNB. Pohled na strukturu naopak odhalil výrazný vliv mimořádných covidových odměn vyplácených ve zdravotnictví. Po očištění o tento faktor zejména mezičtvrtletní růst nijak zvlášť nenadchnul.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
