Češi navzdory zrychlující inflaci v rostoucí míře předpokládají, že v příštích dvanácti měsících se jim podaří uspořit nějaké finanční prostředky. I vzhledem k tomu, že klesají jejich obavy z růstu nezaměstnanosti a z propouštění, očekávají ve vyšší míře zlepšení jejich vlastní finanční situace.
Nálada spotřebitelů je tak o šest procent nad dlouhodobým průměrem let 2003 až 2020. Příznivý vývoj je dán tím, že zatím nedochází k markantnímu zdražování položek, na něž jsou spotřebitelé obzvláště citliví, jako jsou potraviny.
Enormní zdražování zatím zasahuje položky, na které lidé nejsou tak citliví, jako jsou stavebniny, auta, ojetiny, ale také třeba elektronika. Zdražování ovšem není u konce, právě ani v segmentu elektroniky.
Například takový tablet stál loni touto dobou zhruba 4200 korun. Letos je to už 5200 korun. Tisícikorunové zdražení představuje růst ceny o bezmála 25 procent.
O 16 procent oproti loňsku zdražuje také televizor nebo myčka. Notebooky rostou na ceně o 15 procent. Vysavač je meziročně dražší o více než deset procent. Zdražování (nejen) elektroniky bude pokračovat.
Důvodem je „čipový hladomor“, se kterým se potýkají také třeba výrobci automobilů. Nedostatek čipů, který nastává v důsledku pandemických uzavírek podstatné části globální ekonomiky, zpožďuje výrobu elektroniky. Další zádrhele v její dodávce konečnému zákazníkovi pak představuje mezinárodní přepravní krize, způsobená pandemií omezenou nakládkovou kapacitou v přístavech či nedostatkem lodních kontejnerů.
Nedostatek čipů či nedostatek kontejnerů jsou tak ale jen dvě z klíčových příčin, proč celková inflace v ČR do konce roku ještě zrychlí. Až nad čtyři procenta. V případě elektroniky bude pochopitelně mnohem vyšší. Naštěstí lidé spotřebovávají i jiné věci, než je elektronika.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
