Ochránci přírody v Moravskoslezském kraji se obávají, že se tamní malebná krajina Poodří zanedlouho razantně promění, protože zmizí vzrostlé smrky i listnáče. Neničí je totiž jen kůrovec, který napadá jehličnany, ale rovněž parazitické jmelí bílé. „Když jsem se jako mladý vypravil tady v Poodří na jmelí, bylo zde jen pár lip, kde se jmelí dalo najít. Dnes jím je napadeno obrovské množství stromů,“ postěžoval si nedávno například Ivan Bartoš z Českého svazu ochránců přírody ve Studénce.
Jen na Moravě jsou kvůli šířícímu se jmelí v ohrožení tisíce stromů. Podle arboristy Jiřího Rozsypálka z Mendelovy univerzity v Brně je nyní se jmelím největší problém v Moravskoslezském, Zlínském a části Jihomoravského kraje. V ohrožení jsou tisíce stromů, které jsou tímto parazitem poškozovány a dokonce odumírají.
„Jmelí z hostitelského stromu získává přednostně vodu a v některých případech jí odebírá tolik, že dochází k významnému prosychání koruny. Roli hraje i hmotnost jmelí, což v některých případech způsobuje lámání postižených větví,“ řekl Rozsypálek.
Postřik s vysokou účinností
Tým okolo Jiřího Rozsypálka nyní vyvinul nový postřik, který hubí jmelí s vysokou účinností a navíc nepoškozuje hostitelský strom. Některé dosud používané metody likvidace tohoto parazita totiž měly neblahý vliv na porosty. A mechanické odstraňování se nedá použít všude.
„Řez je vhodný v případech, kdy je dřevina zasažena jen mírně a většina keříků roste na periferních částech koruny, protože jmelí musíme odřezávat i s větví stromu. V případech, kdy je dřevina zasažena silně, nebo keříky vyrůstají z větví nižších řádů či kmene, není mechanická likvidace možná, neboť by jí byl poškozen i hostitelský strom,“ vysvětlil Rozsypálek.
Vědci několik let hledali způsob, jak si se jmelím poradit. „Náš nápad je postaven na faktu, že jmelí je stálezelený keř, zatímco hostitelské dřeviny, na nichž parazituje, jsou z pravidla opadavé listnaté stromy. Tedy po určitou část roku, kdy je hostitel v bezlistém stavu, jsou pro rostlinku jmelí daleko obtížněji dostupné látky, které z hostitele čerpá,“ uvedl Rozsypálek.
V běžných podmínkách se jmelí nedostatku živin a vody přizpůsobí uzavřením průduchů a utlumením většiny svých fyziologických funkcí. „Pokud na listy jmelí v tomto období aplikujeme vhodný růstový stimulátor, který způsobí aktivaci fyziologických procesů, jako je otevření průduchů, zahájení transpirace, fotosyntézy, nemá jmelí dostatečný přísun vody a potřebných živin, kvůli čemuž postupně odumírá – vlivem rychlé ztráty těchto životně důležitých látek,“ dodal vědec.
Zloději kradou vzorky
Na hostitelskou dřevinu by tato látka neměla mít vliv, neboť se vstřebává skrz listy, které v okamžiku aplikace postřiku stromy nemají. Rozsypálek spolu s kolegy tento nápad rozvíjí několik let. Výzkum vědci směřovali zpočátku mimo městské aglomerace, protože si potřebovali být jisti, že nehrozí negativní dopady tohoto ošetření na okolní stromy a že bude přípravek maximálně účinný. Při minulé zimě na přelomu let 2018 a 2019 vyzkoušeli postřik ve Zlíně a Přerově na celkem 40 stromech. Pilotní testy ukázaly ve Zlíně účinnost 95 procent a v Přerově 91 procent.
„Výsledky předčily naše očekávání,“ řekl Rozsypálek. Letos výzkum pokračuje, vědci budou například zkoumat, nakolik na ošetřených stromech jmelí znovu vyraší. Podle prvních odhadů by to mělo být na 20 až 30 procentech stromů. „To je daleko lepší než při odstranění řezem, kde zpravidla proraší následující rok sto procent odstraněných keříků,“ dodal brněnský arborista.
Jeho tým nyní pracuje na dalším prozkoumání faktorů, které mají vliv na efektivitu použití přípravku. Testuje ještě jednu novou látku, jejíž účinnost by měla být ještě lepší. „Největší problémy nám dělají před Vánoci sběrači jmelí, kteří nám kradou vzorky,“ poznamenal Rozsypálek. O aplikaci přípravku má podle něj zájem několik měst, městských částí a arboristických firem.
