Kam zamíří finanční trhy v roce 2021? Argumenty hovoří pro vzestup i pokles

Analýza
V den 6. ledna, kdy došlo k největšímu útoku na americkou demokracii v moderní historii, dosáhly indexy S&P 500 a Russell 2000 nového absolutního maxima. Všichni víme, že během pandemie covid-19 nebylo nijak snadné se v tržním narativu vyznat, a doufáme v úspěšné nasazení vakcíny a v následné zotavení. Pokusíme se proto shrnout všechny argumenty, proč může akciový trh po rychlém zotavení většiny světových trhů začít rychle růst, ale i strmě klesat.
Americké cenné papíry jsou v současnosti oceněny na 23,2násobek očekávaných výnosů za dalších 12 měsíců. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Ve své analýze vycházíme ze situace na amerických trzích, protože jsou největší co do objemu i likvidity a protože Spojené státy mají nejsilnější potenciál kombinované fiskální a monetární politiky. Máme neodbytný pocit, že v současné době nabízí trhy víc rizik než výnosů, ale to je pouze náš názor a naše načasování i analýza se mohou mýlit, takže si teď ukážeme, jak vidíme argumenty z obou stran trhu.

Argumenty hovořící pro další vzestup

• Alokace aktiv: V současnosti existuje jen jedna třída aktiv s kladnou rizikovou prémií – cenné papíry (a s nimi spojené instrumenty).
• Monetární politika: Fed (americká centrální banka, pozn. red.) tvrdí, že další zvýšení sazeb přijde nejdřív v roce 2024 a že hodlá do ekonomiky pumpovat tolik peněz, kolik bude potřeba, dokud se Spojené státy nepřiblíží plné zaměstnanosti.
Fiskální politika: Zanedlouho nastupující prezident Biden mluví o stimulech ve výši tří bilionů dolarů a v takovém případě budou fiskálních výdaje dosahovat 20 či více procent amerického HDP (hrubého domácího produktu – pozn. red.) ještě minimálně dva roky.
Pojistka: Fed i (americká) vláda budou chránit investory, dokud nebude dosaženo plné zaměstnanosti, která je definována jako stejná nebo vyšší, než před pandemií.
Nasazení vakcíny: Normalizované trhy a nahromaděné úspory rozpumpují ekonomiku, výnosy a růst.
Technické hledisko: Trh se bude dál odrážet od technických úrovní, jako je 100denní klouzavý průměr, kde najde podporu.

PSALI JSME:
Fed mění dlouhodobé cíle a strategie monetární politiky

Argumenty hovořící pro pokles

• Citlivost na sazby: Ve světě, kde je nabídka omezena kvůli pandemii a nedostatečným investicím do fyzické infrastruktury a kde se inflace podřídila monetární politice, jsou vyšší úrokové sazby rizikem, i když zpočátku jen na vzdálenějším konci křivky.
Podle Saxo Strats je zde nadpoloviční pravděpodobnost, že úrokové sazby překonají očekávání. S tím je pro akciové trhy samozřejmě spojeno riziko, protože technologické a spekulativní akcie bez výnosů budou na sazby velice citlivé. Ještě nikdy nebylo využití kapitálu vzhledem k výnosům tak vysoké.
Ocenění: Všechny historicky používané metriky jsou nepoužitelné, protože je nulové či takřka nulové úrokové sazby a téměř nevídané intervence centrálních bank zcela zbavily smyslu. Ocenění je vysoké, extrémně vysoké. U některých firem dokonce astronomicky vysoké. Trh přímo „miluje“ netransparentní firmy, které nemají výnosy, protože je nelze nijak vztáhnout k „reálnému světu“ výnosů. Je to prostě jen narativ, a kdo by neměl rád něco od Hanse Christiana Andersena, že?
Reálná ekonomika: Problémem se stává ztráta jakékoli vazby mezi reálnou ekonomikou a trhem. Akciový trh vychází z celkového HDP, a i když může marginálně růst sám o sobě, vždy je omezen ekonomikou jako celkem.

PSALI JSME:
„Hazard“ politikům umožňují centrální banky

Současný nepoměr vnímáme jako politickou záležitost, podobnou přidělování prostředků na oblíbené vládní projekty, jako je obnovitelná energie. Vlády rozdělují peněžní prostředky vysoce neefektivním způsobem a objem ekonomiky řízené vládou roste všude ve světě.
Konec cyklu. Možná prostě nastal čas, kdy se završuje tento ekonomický cyklus. Nezapomínejme, že v posledních dvou letech akciový trh sice roste, ale tento růst nestojí na zvyšování výnosů ani produktivity. Dlouhodobá návratnost však závisí na výnosech a produktivních inovacích. Současný trh přitom ženou vzhůru jen levné peníze.
Útok na americký Kapitol, k němuž došlo 6. ledna, můžeme vnímat podobně jako 11. září, tedy jako bod historického obratu pro trhy i otevřený model měn s nuceným oběhem. Tento nezpochybnitelný útok na demokracii představuje snahu podkopat vlastnická práva i zákon a pořádek, tedy hodnoty, na nichž stojí naše bohatá kultura, společnost a vzdělávací systém.
Před padesáti lety, v 70. letech minulého století, jsme začali opouštět zlatý standard, Čína se otevřela světu, zjistili jsme, jak moc jsme závislí na energii, a upustili jsme od přílišných vládních zásahů i příšerných účesů. Dnes se snažíme své vztahy s Čínou zpřetrhat, vidíme, že se cyklus měn s nuceným oběhem blíží ke strašidelnému konci, fosilní paliva nahrazujeme obnovitelnými zdroji a vlasů nám kvapem ubývá.

Pojďme se na obě strany argumentů podívat podrobněji níže.

PSALI JSME:
Vzestup a pád zlatého standardu

Argumenty pro další vzestup

Alokace aktiv. Když se na trh podíváme z hlediska alokace, musíme se ptát, jaká je potenciální návratnost vlastnictví aktiv, konkrétně cenných papírů, v čase a jak vychází ze srovnání s alternativami.

Riziková prémie cenných papírů na burzovním trhu NASDAQ je 360 bazických bodů, zatímco „bezriziková“ prémie reálných výnosů z desetiletých amerických pokladničních poukázek činí -100 bazických bodů. Zápornými reálnými výnosy nás USA všechny nutí „hrát jejich hru“ s dlouhými pozicemi na akciových trzích, protože akcie představují v současnosti jediné dostupné aktivum s kladnou rizikovou prémií.

Navíc máme dnes větší úspory než v předchozích cyklech a tyto peníze je třeba investovat. To znamená, že se cenné papíry stávají oblíbenou investicí a totéž platí i pro související produkty, jako jsou veřejně neobchodované společnosti, SPAC a úvěrové úpisy. Pokud plánujete dopředu, existuje nyní v oblasti financí jen jediný způsob, jak dosáhnout kladné návratnosti, a tím je akciový trh.

PSALI JSME:
Peníze by měly vydělávat další peníze

Monetární a fiskální rámec. Ve skutečnosti se jedná o odpovědi na otázky: Jaká je cena peněz a na jak dlouho? Kolik prostředků použije vláda k tomu, aby zvýšila či udržela poptávku? A konečně, nakolik je vláda ochotná rizikové investory, pokud se něco pokazí? Odpověď je jednoduchá: Cena peněz je v podstatě nulová, a pokud můžeme věřit americké centrální bance, tedy Fedu, zůstane taková až do roku 2024.

V roce 2020 utratily vlády na podporu růstu v průměru 10 až 30 % HDP. V letech 2021-2024 bude tato podpora pokračovat, ale nakonec klesne na průměrnou úroveň 3-8 procent, i když implicitní „Fed put“, tedy bezriziková záruka, je nyní časově a objemově neomezená, alespoň dokud se zaměstnanost nedostane znovu na úroveň před pandemií.

Vakcína. Všeobecně panuje naděje, že nasazení vakcíny proti covid-19 v letošním roce postupně normalizuje reálnou ekonomiku a zvýší výnosy, zaměstnanost i marže. Je zde ovšem riziko, že nové mutace viru náš pokus o normalizaci společnosti prostřednictvím vakcíny první generace poněkud nabourají.

Argumenty pro pokles

Citlivost na sazby. Některé z největších amerických veřejně obchodovaných společností se kvůli stabilitě svých výnosů a nízkým výnosům vládních dluhopisů obchodují jako tzv. bond proxy. Akciový trh v této době nízkých výnosů opanovaly americké technologické akcie, a tak se citlivost na úrokové sazby zvyšuje.

Podle našich zjednodušených výpočtů by mohl posun amerických výnosů o 100 bazických bodů způsobit propad trhu o 15-20 procent, a to jen kvůli přecenění budoucího cash flow. U technologických akcií mimo NASDAQ 100, kde bují spekulace a ocenění ještě víc, je citlivost dokonce ještě větší.

Zadlužení firem v USA stouplo ze 46,2 procenta HDP v prosinci 2019 na 51,5 procenta v prosinci loňského roku, čímž výrazně překročilo hladinu před finanční krizí 2008-09. To znamená, že mohou i výrazně menší změny úrokových sazeb způsobit značný finanční tlak na celý privátní sektor americké ekonomiky a na finančních trzích nastane poprask.

Ocenění. Za posledních deset let bylo přepsáno mnoho konceptů z oblasti makroekonomické politiky, monetární politiky i finančních trhů. Pokud bychom měli formulovat nějaké „základní pravidlo investování“, znělo by asi tak, že čím vyšší je ocenění aktiva v době, kdy do něj investujeme, tím nižší jsou jeho budoucí výnosy.

PSALI JSME:
Investice: Dvě třetiny Čechů nemají ochotu riskovat

Americké cenné papíry jsou v současnosti oceněny na 23,2násobek očekávaných výnosů za dalších 12 měsíců. Tato hladina se čím dál víc přibližuje nejvyššímu ocenění dot-com firem z prosince 1999. To odpovídalo 25,7násobku očekávaných výnosů za dalších 12 měsíců.

Monetární politika tlačí finanční trhy do jedné z největších bublin v historii, a i když si nemůžeme být jisti načasováním, z historie vyplývá, že návratnost bude nízká a nakonec přijde okamžik, kdy spekulativní zpětnovazebné smyčce dojde dech, a investoři přestanou nakupovat. Znalost historie někdejší internetové bubliny a nízká očekávaná návratnost mohou vést k dosažení psychologického bodu zvratu, kdy davy změní názor a vše začne rychle eskalovat.

Sociální nerovnost a ztráta vazby na reálnou ekonomiku. Čtyřicet let upřednostňovali politici a firmy růst HDP a zisky před zdravím obyvatel a stavem životního prostředí. Tato doktrína vedla ke globalizaci, nižším cenám, nižší účasti v odborech a nulovému růstu mezd u dolních 50 procent populace.

Střední třídu zároveň začaly trápit rostoucí náklady na zdravotní péči. Tyto síly daly vzniknout nejen „Trumpovu hnutí“, ale díky explozivnímu růstu výnosů z globalizace a technologií také úžasnému býčímu trhu v oblasti cenných papírů. Zároveň však neustále rozšiřují propast mezi finančními trhy a normálním světem.

Sociální nerovnost je největší od roku 1929 a konec je v nedohlednu. Pokud zejména američtí politici nezmění své priority a nezaměří se na pozvednutí dolních 50 procent obyvatel západního světa, lze z historie soudit, že se budou společenské nepokoje dál zhoršovat, dokud nedojde k násilné redistribuci bohatství a příjmů.

Závěrem poznamenejme, že pro obě strany hovoří spousta argumentů. Podle nás nabídne rok 2021 velké příležitosti i vysokou návratnost, ale obchodníci by si měli rozhodně uvědomit, v jaké fázi ekonomického cyklu se právě nacházíme, uvážlivě spravovat svěřené peníze, obchodovat v rozumném objemu a nezapomínat, že návratnost závisí do jisté míry i na štěstí.

Přejeme vše nejlepší do roku 2021.

Autoři jsou analytici Saxo Bank
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Kvůli toxickému světovému dluhu a covidu přijde krize. Dolar a zlato budou letos posilovat

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Investice

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.