Daleko záživnější je ovšem její devatero nekalých obchodních praktik, od nichž se jako poskytovatelé spotřebitelských úvěrů distancují. Takže pozor na:
1. požadavek na zajištění nehypotečního úvěru zástavou nemovitosti, která je účelem či hodnotou zástavy ve zjevném nesouladu s výší úvěru;
2. požadavek na podpis exekutorského zápisu k dohodě o uznání dluhu s přímou vykonatelností už při uzavření smlouvy o úvěru;
3. požadavek na podpis bianco směnky při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru bez smlouvy o způsobu jejího plnění;
4. požadavek na první splátku bezprostředně po poskytnutí úvěru, kdy neuhrazení je trestáno smluvní sankcí, jejíž výše je ve zjevném nesouladu s výší nesplněné povinnosti;
5. bezdůvodné vystavování dlužníka prodlení úmyslným neprovedením inkasního úkonu věřitelem;
6. uzavření smlouvy na vynucenou výši úvěru, která výrazně přesahuje klientem požadovanou částku a je v nesouladu s poskytnutou částkou;
7. nabízení možnosti odpracovat si dluh u věřitele či oddlužovacího poradce;
8. záměrné neinformování či zbytečné odklady v informování klienta o jeho dluzích v prodlení s cílem ho za prodlení výrazně penalizovat;
9. dělení vymáhaných částek po splátkách (nevymáhá se celá dlužná částka najednou, ale každá splátka jednotlivě, a některé poplatky, včetně třeba odměny exekutorů a podobně, se pak účtují několikrát).
Ale jsou tu ještě další praktiky, jež zneužívají situaci spotřebitele. Dopouštějí se jich třetí osoby, které vystupují jako poradci nebo zprostředkovatelé finančních produktů. Záměrně zhoršují situaci spotřebitele například v době, kdy se dostane do prodlení se splácením úvěru.
Vše začíná tím, že samozvaný zprostředkovatel se snaží vyvolat dojem, že jedná jménem společnosti, přičemž ve skutečnosti k tomu nemá oprávnění a nabízí služby společnosti bez jejího souhlasu. Pak může nastoupit oddlužovací poradce, který se zase snaží vzbudit dojem, že jedná po dohodě s věřitelem nebo je jím k jednání dokonce zmocněn.
Existují ale i skuteční oddlužovací poradci, kteří balamutí dlužníky tvrzením, že vlastně nemusí dál svůj dluh původnímu věřiteli splácet, čímž ho ještě víc zamotají do dluhové pasti. Vůbec nekorektní ale je, když v roli oddlužovacího poradce vystupuje poskytovatel úvěru, případně když poskytovatel úvěru vystupuje rovněž jako investor klientových peněz (riziko tzv. letadla).
Jak se těmto intrikám vyhnout? Sama leasingová asociace na prvním místě doporučuje zvážit, jestli je spotřebitelská půjčka natolik nutná, aby se klient pouštěl do tak riskantního prostředí, jakým polosvět spotřebitelských úvěrů je. A je to rada skutečných odborníků.
