Podle aktuálních dat je v České republice k plynu připojených přes 2,6 milionu domácností, není tedy divu, že se mezi lidmi šíří obavy a strach, jak situaci s cenami zvládnout a zda nemohou skončit od plynu zcela odstřiženi, pokud se Rusko například rozhodne „zavřít kohoutky“.
V posledních měsících proto roste poptávka po LPG (Liquified Petroleum Gas, zkapalněný ropný plyn, pozn. red.), a to ve formě čistého propanu dodávaného do zásobníku. Pro odběratele s nižší spotřebou plynu – typicky pro vaření, přitápění či ohřev vody – ale jde o zbytečně nákladné řešení. V tomto segmentu proto ožil zájem o klasické propan-butanové láhve.
Domácnosti i firmy, které jsou na zemním plynu závislé, mnohdy zvažují přechod na LPG, respektive čistý propan. To obnáší zejména instalaci plynového zásobníku, který je dle potřeby – u domácností zpravidla jednou do roka – nutné doplnit autocisternou. Současný plynový kotel a spotřebiče lze přitom využívat dál, pouze je nutné vyměnit trysky hořáků.
Propan ze zásobníku může suplovat zemní plyn nejen u domácností, ale též u firem. Podniky s velkým odběrem plynu zde samozřejmě narážejí na kapacitní limity zásobníků i logistiky dodavatelů. U běžné firmy s roční spotřebou až 7 000 MWh energie však lze obecně zemní plyn kapalným propanem nahradit. S rostoucí poptávkou ale velkokapacitní zásobníky nyní na trhu docházejí.
Pro malé odběratele, kteří plyn využívají výhradně pro ohřev vody nebo vaření, většinou instalace propanového zásobníku nedává smysl. „Zaznamenáváme také zvýšený zájem ze strany zákazníků, pro které není plyn dominantním zdrojem energie. I v takovém případě lze přejít na LPG distribuovaný v tlakových láhvích,“ informoval Jiří Karlík, odborník na oblast LPG a generální ředitel společnosti Primagas.
V případě pravidelného odběru nemusí zákazník pro plyn nikam jezdit a dodavatel mu bez jakýchkoliv poplatků za pronájem láhví nebo za dopravu dodává LPG na jeho adresu. „Takové řešení má smysl při spotřebě do 6,5 MWh energie ročně, což odpovídá vypotřebování asi čtyř desetikilogramových nebo více než jedné 33kilogramové LPG láhve měsíčně,“ upřesnil Karlík (při současných cenách cca 2 000 korun, pozn. red.).
Na rozdíl od přechodu na velký plynový zásobník jde v případě LPG láhví o relativně jednoduchý a rychlý zásah. Není třeba řešit projekt, stavební povolení a podobně. Jedinou investicí zůstává přetryskování spotřebičů pro jiný plyn a napojení plynové láhve. Větší 33kg láhve musejí být vždy umístěny vně budovy, v prostoru pro ně určeném a je nutné u nich zajistit revizi plynového zařízení.
Obecně představuje propan velmi zajímavé nezávislé off-grid řešení využitelné i v odlehlých oblastech a dle situace kupříkladu také v kombinaci se solárními panely. „Jde jednak o nezávislost na plynových rozvodech a přípojkách, ale i nezávislost na Rusku. Dodávky LPG nejsou ohroženy geopolitickou situací,“ uvedl Jiří Karlík.
Společnost Primagas, která patří do mezinárodní skupiny SHV Energy, světového lídra na trhu s LPG, dokáže rychle zajistit zkapalněný ropný plyn z jiných zdrojů po moři nebo železnici. „Běžně plyn nakupujeme z lokálních zdrojů a z našeho terminálu v Antverpách. Plyn může být také nakoupen z našeho námořního terminálu v Gdaňsku,“ informoval Karlík.
Podobně, jako LPG neboli propan-butan, není na Rusku primárně závislý ani LNG (Liquefied Natural Gas, zkapalněný zemní plyn). LNG distribuovaný tankery totiž vyváží řada dalších zemí. Největšími světovými exportéry jsou Austrálie (22 %), Katar (22 %) a USA (13 %). Nejdůležitějšími dodavateli do Evropy jsou v současnosti Katar, Nigérie, Alžír a Spojené státy.
