České firmy etablované v Británii zatím na její chystaný odchod z EU reagovaly různě. Někteří omezují investice v této zemi a hledají alternativní trhy, nebo si naopak přímo v zemi založily vlastní společnosti. Ty jsou zpravidla vlastněné ze zemí, s nimiž má monarchie uzavřené dohody o zamezení zdanění, či celní dohody.
Pokud by se ale někteří investoři a podnikatelé v souvislosti s brexitem rozhodli své obchodní aktivity v Británii zcela ukončit, mají nejvyšší čas. Je totiž nezbytné, aby své společnosti řádně zlikvidovali. Znamená to kompletní účetní a daňové i transakční vypořádání majetku a závazků společnosti.
Postup není nepodobný tomu v ČR a zabere obvykle tři až šest měsíců. Likvidační tzv. „strike – off & dissolution“ proces je nutno zveřejnit v jakési obdobě tuzemského Obchodního věstníku. Pro společnosti registrované v Anglii a Walesu je to London Gazette, pro společnosti zapsané ve Skotsku Edinburgh Gazette a Belfast Gazette pro společnosti registrované v Severním Irsku. Všechny vycházejí jednou týdně.
Je pravda, že britské úřady obecně mají lidský přístup i pochopení. Mají ale také dlouhou paměť a jaksi neodpouštějí. Proces je proto třeba absolvovat opravdu řádně. Ředitelé, likvidátoři i tzv. „persons with significant control“ tak nesou nemalou zodpovědnost. Mohli by se totiž přičinit o další rozmnožení majetku britské monarchie, která už dnes podle odhadů vydělává v přepočtu přes 52 miliard korun ročně.
Od data zrušení se totiž opomenutá aktiva bývalé společnosti mohou stát „bona vacantia“ čili pozůstalostí bez dědice neboli odúmrtí. Doslovný překlad tohoto latinského termínu zní „volné zboží“, což může znamenat nemovitost, zůstatek na bankovním účtu nebo jiný majetek, který přechází na britskou korunu, protože nemá zákonného vlastníka.
Autor je manažer společnosti Smart Office & Companies ze skupiny APOGEO
(Redakčně upraveno)
