Po návratu ze Sýrie se loni koncem roku Eva Filipi dočkala vlažného přijetí a ukončení spolupráce s Černínským palácem. „Myslela jsem si, že můj chlebodárce, což je ministr zahraničí Lipavský, mi přijde podat ruku a řekne děkuji, paní Filipi,“ zmínila exvelvyslankyně pro server Lidovky.cz. To se ale nestalo. Diplomatce proto později vyjádřil své poděkování Rodinný pivovar Bernard a předal jí svoji cenu.
„Podle nás paní Filipi prokázala velkou odvahu a příkladný přístup k práci a svému poslání. Zatímco jiní před válkou utíkali, ona zůstala na místě a tvrdě pracovala. Mnoha lidem zachránila život. Podle nás její zásluhy nebyly dostatečně a důstojně oceněny našimi vládními činiteli. Předáním naší ceny jí chceme vyjádřit poděkování a obdiv,“ informoval redakci Finančních a ekonomických informací (FAEI.cz) Josef Vávra, generální ředitel pivovaru Bernard.
Faktem je, že Bernardův rodinný pivovar umí využít toho, co se v Česku právě děje. Bernardovu cenu v minulosti cenu udělil například za férovou hru ve sportu, za záchranu života nebo jinou nezištnou pomoc druhým. Ocenění pro renomovanou diplomatiku Filipi je proto současně i lekcí slušného chování (a společenským políčkem) pro Jana Lipavského, jakož i nastavením morálního barometru.
To, že paní Filipi na závěr svého působení Sýrii dostala vyznamenání od diktátora Bašára Asada, přesněji – metál na rozloučenou převzala z rukou ministra zahraničí Faycála Miqada, rozhodně nevnímám nijak negativně, a to nehledě na Asadovy těsné vazby a Moskvou a Íránem. Od toho přece diplomacie je, abychom měli možnost jednat s těmi, s nimiž se neshodneme.
Slušnost panu ministrovi je cizí……co dodat.
Bravo Bernard!!! Pan Lipavský za dobu svého dosazení do Černínského paláce ztloustnul nejméně o 25 kilo a začal si hrát na silného psa. Pirát musí být osobnost – někdo dredy, jiný pupkem nebo infantilní máničkou z devadesátek.
Podle mne v dnešní době nemá slovo diplomacie už co dělat, protože její poslání slušnost ve vyjadřování, odpovídající schopnost vyřešit problémy dohodou i za cenu malého ústupku se dávno vytratila. Její konec nastal dle mne úmrtím presidenta „Rooswelta“ před koncem II. světové války. Okolnosti jeho smrti jsou taky zajímavé! To je můj názor, někdo může mít jiný, já mu ho neberu a nenadávám mu!
Díky panu řediteli Vávrovi, díky za vše paní Filipi! V případě Lipavského se o diplomacii ani nedá mluvit…Zkrátka pivovar Bernard palec nahoru a díky!!!
Tady se jasně ukazuje kam vede cesta ministra zahraničí Lipavského. Ten uzná leda jen ty v první řadě kteří stojí za veřejnou podporu Nacionalistické Ukrajině. To akorát svědčí samo za sebe. Tupost celé poslední nejhorší vlády Ukrajinskočeské republiky. Skláním se před paní Filipi. Má mou veškerou úctu na rozdíl od posledních politiků této nejhorší vlády.
Od toho přece diplomacie je, abychom měli možnost jednat s těmi, s nimiž se neshodneme. Bohužel tento názor nikdy sdílet nebude v žádném případě nejlepší premiér Ukrajinskočeské republiky v jedné osobě P.Fialy včetně jeho poskoků v pětidemoliční vládě tohoto státu.
Paní Filipi odvedla skvělou práci. O ministrovi raději nemluvím.
Smutna to doba. Chybi vladari a sasci si hraji na krale.