Stavebnictví se na celosvětových emisích oxidu uhličitého podílí z 39 procent, a proto je jeho zapojení do těchto iniciativ naprosto zásadní. Dekarbonizace a zvyšování energetické účinnosti budov vyžaduje úsilí, ovšem je zřejmé, že tlak na snižování emisí ze strany klientů, bank i legislativy do budoucna jenom poroste.
Mezi hlavní překážky, proč některé stavební společnosti stále váhají nad zavedením jakýchkoliv změn, patří obavy z vysokých počátečních investic, složitosti moderních technologií anebo nedostatečné podpory od veřejných institucí. Přitom první krok je snadný: Stačí se soustředit na volbu vhodných materiálů.
Emise CO2 ve stavebnictví pocházejí z 97 procent z nepřímých zdrojů. Zhruba 55 procent z těchto emisí připadá na provoz hotových budov, zatímco zbytek tvoří emise spojené s materiály použitými při realizaci. Z podstaty naší práce vidíme největší možnost, jak ovlivnit výslednou uhlíkovou stopu, právě u materiálů. Vzhledem k tomu, že dominantní materiály ve stavebnictví, které mají velkou uhlíkovou stopu, jsou beton a ocel, vyplatí se začít právě u nich.
Nejčastěji používaným druhem cementu je portlandský cement CEM I, který ovšem vykazuje také nejvyšší uhlíkovou stopu. Emise lze snadno snížit využitím jiných druhů s odlišným obsahem příměsí a nižší uhlíkovou stopou.
Je pravdou, že nejekologičtější cement CEM V není možné uplatnit plošně u všech typů stavebních konstrukcí, protože například u stropů narážíme na limity. Při jejich dalším zatížení by totiž mohlo dojít k nežádoucím průhybům a dotvarování stropní konstrukce. Naše zkušenosti nicméně ukazují, že při správném návrhu jej lze použít opravdu v celé řadě případů.
Od roku 2021 jsme dosáhli snížení objemu betonových směsí s obsahem cementu CEM I o 99,3 procenta. V kombinaci se zvýšeným podílem ostatních druhů cementu jsme do roku 2024 snížili uhlíkovou stopu našich betonových směsí o 22,3 procenta, což znamená úsporu téměř 2430 tun CO2.
Budoucnost je přitom ještě slibnější: Mateřská společnost Bouygues Construction spolupracuje již od roku 2019 s firmou Hoffmann Green Cement Technologies na vývoji a testování receptur betonu s využitím nového cementu vyráběného pomocí průlomové technologie nazvané H-EVA.
Na rozdíl od většiny běžných nízkouhlíkových cementů, které využívají vysokopecní strusku získávanou z omezených ložisek nerovnoměrně rozmístěných po celém světě, je tato geopolymerní technologie založena na využití kalcinovaných jílů, jejichž potenciál je mnohem větší a univerzálnější.
Cílem této technologie je dosáhnout uhlíkové stopy o 70 až 80 procent nižší než u tradičního portlandského cementu. Tato nová receptura byla již úspěšně vyzkoušena na 15 projektech developerské společnosti Bouygues Immobilier v různých částech Francie.
Dalším materiálem, který díky svému rozsáhlému využití nabízí výraznou možnost snížení emisí CO2, je ocel. Klíčovým faktorem pro snižování její uhlíkové stopy je především způsob její produkce. Ocel se tradičně vyrábí zkujňováním surového železa s přísadou ocelového šrotu ve vysokých pecích.
Ekologičtější variantou jsou elektrické obloukové pece, které používají k roztavení hlavních vstupních surovin, pevného odpadu a/nebo přímo redukovaného železa, elektrickou energii. Ta může navíc pocházet z obnovitelných zdrojů, ať už ze slunečních nebo větrných elektráren.
Ocel produkovaná v obloukových pecích má o 35,3 procenta nižší uhlíkovou stopu než ocel vyrobená tradičním způsobem ve vysokých pecích. Vzhledem k tomu, že od roku 2023 nakupujeme 81 procent ocelové výztuže na naše stavby z obloukových pecí, snížili jsme uhlíkovou stopu v této oblasti o 28,6 procenta.
Zvoleným betonem a ocelí to ovšem nekončí. Zaměřujeme se i na hledání alternativních postupů ke snižování uhlíkové stopy, a to prostřednictvím stavebních technologií a využití přírodních materiálů. Významným příkladem jsou dřevěné konstrukční systémy, které přinášejí až 20procentní úsporu uhlíkové stopy oproti tradičnímu železobetonu.
Dřevo současně redukuje náklady na vytápění díky vyšší povrchové teplotě. Pilotním projektem VCES v tuzemsku je bytový dům ze dřeva v Nové Tesle v Pardubicích pro Linkcity, který bude zahájen letos na jaře. Dřevo je z hlediska úspory CO2 opravdu ideálním materiálem. Nejenže během svého růstu v přírodě v sobě ukládá uhlík, čímž snižuje množství CO2 v atmosféře, ale i jeho zpracování na CLT panely zanechává jen minimální uhlíkovou stopu.
Klíčovou roli hraje také recyklace stavebního odpadu a jeho opětovné využití na projektech. V případě revitalizace brownfieldů využíváme při nové výstavbě podkladní beton, který obsahuje betonový recyklát z demolic. Tento materiál je nadrcen na požadovanou frakci a opětovně využit v betonových směsích nebo jako materiál do podkladních vrstev zpevněných ploch, čímž předcházíme jeho zbytečnému ukládání na skládky.
V neposlední řadě volíme také modulární řešení konstrukčních částí, jako jsou prefabrikované instalační šachty nebo modulární koupelny, které zvyšují efektivitu využití materiálů, a tím přispívají ke snižování uhlíkové stopy. Hotové koupelny, tedy kompletně vybavené místnosti zahrnující podlahu, čtyři stěny, strop a zařizovací předměty včetně obkladů a dlažeb, jsou v západní Evropě již několik let běžnou praxí a postupně si nacházejí své místo i na českém trhu.
Autor je projektový manažer a vedoucí týmu Building differently společnosti VCES
(Redakčně upraveno)
