Stejně tak jsem netušil, že každoročně se na celém světě narodí 13-15 milionů dětí předčasně. Z toho zhruba až sedm a půl tisíce se narodí v Česku, jak redakci Finančních a ekonomických informací (faei.cz) sdělila rodičovská organizace Nedoklubko, která oslavy světového dne v ČR zastřešuje.
Pro uvedení do kontextu: Podle údajů Českého statistického úřadu se u nás loni narodilo 91,1 tisíce dětí, což je o 10,2 tisíce méně než o rok dříve. Šlo již o druhý výrazný meziroční pokles počtu narozených dětí v řadě.
Předčasně narozené děti se v Česku daří čím dál častěji zachraňovat. Například v prvním měsíci po porodu u nás zemře jediné dítě z tisíce živě narozených (tzv. neonatální úmrtnost, pozn. red.). To je přibližně devětkrát méně než v roce 1985, jak uvádějí data světové organizace UNICEF.
Podle projektu Evropa v datech Česká republika v tomto ve světě vyniká, jde totiž o 14. nejnižší hodnotu ze 200 zemí, které uvedená organizace OSN sleduje. Například v sousedním Německu do měsíce po porodu zemřou podle statistik UNICEF dvě děti z tisíce, ve Velké Británii dokonce tři.
Podle rodičovské organizace Nedoklubko „malí bojovníci vstupují do života nezralí a jsou odkázáni na péči, která musí být láskyplná a zároveň vědecky podložená“. Právě dostupnost moderní péče pro všechny nezralé novorozence a jejich rodiče po celém světě, je podle organizace letošním tématem.
Už od roku 2008 je Světový den předčasně narozených dětí jednou z jejích nejdůležitějších osvětových aktivit celého roku. Zároveň je poděkováním všem zdravotníkům za jejich obětavou péči. „Stovky organizací a statisíce jednotlivců po celém světě spojují své síly prostřednictvím osvěty a speciálních akcí,“ sdělila faei.cz Lucie Žáčková, ředitelka rodičovské organizace Nedoklubko.
„Každý rok máme nové hlavní téma, náš cíl ale zůstává stejný: Zvyšovat povědomí a přímo podporovat rodiny předčasně narozených dětí a neonatologická oddělení po celé republice,“ popisuje šéfka organizace, která v Česku oslavy světového dne tradičně zastřešuje.
„Obrovskou inspirací pro nás všechny je profesor Nils Bergman – švédský lékař a neurovědec, který se významně zasloužil o zavedení metody Kangaroo Mother Care (Klokaní mateřská péče) do péče o nezralé novorozence. Tato péče není závislá na technologickém vybavení – umožňuje ji osvícený přístup a znalosti, které lze šířit mezi zdravotníky a rodiče ve všech koutech světa,“ doplnila Žáčková.
„Jaké prostředí dítě očekává při narození?“ ptá se Nils Bergman. „DNA našeho druhu si zapisuje asi dva miliony let zkušeností lovců a sběračů – pouhých deset tisíc let zkušenosti zemědělců – a jen asi sto let průmyslové výroby. Dítě – tento příjemce milionů let evoluce – očekává tělo své matky.“
Bergman v roce 1988 pracoval jako lékař na misi v Zimbabwe v nemocnici bez potřebného vybavení. Tedy bez inkubátorů, kde předčasně narozené děti měly velmi malou šanci na přežití. Aby těmto miminkům pomohl, začal o ně pečovat metodou tělesného kontaktu s matkou, která byla poprvé popsána v roce 1979 v kolumbijské Bogotě.
Bergman tuto metodu nejen systematicky aplikoval – ale také vědecky zkoumal, když viděl ohromující výsledky: Přežívání dětí s porodní váhou i pouhého jednoho kilogramu vzrostlo z deseti na padesát procent. Ve svých přednáškách ukazuje Bergman krok po kroku, hormon po hormonu, výzkum po výzkumu, jaké zásadní změny v mozku dítěte nastávají, pokud se stane či nestane jedna zásadní věc:
„To, že matka a dítě zůstanou v tělesném kontaktu ihned po narození, bez přerušení. Navzdory dojmu, že dítě nic nevnímá a je mu jedno, kde po narození je, jeho mozek se právě v okamžiku narození nastavuje pro celý další život,“ vysvětlil dánský lékař.
