Podobný propočet, opět opřený o loňskou skutečnost a aktuální výši tzv. oxfordského indexu přísnosti, můžeme využít i v případě, že nás zajímá, jak vysoké jsou denní náklady nynějšího lockdownu pro samotnou ekonomiku, tedy pro český hrubý domácí produkt (HDP).
Řekněme, že bez covidu by ekonomika loni rostla dvouprocentně; ve skutečnosti dle prvního odhadu klesla o 5,6 procenta. V tom případě dopad covidu na loňský český HDP činil:
-5,6 % HDP – 2 % HDP = -7,6 p.b. HDP = cca 400 mld. Kč
(Pozn. aut.: Předpokládám, že deflátor by byl v obou scénářích podobný, takže rozdíl v tempech růstu reálného HDP je stejný jako rozdíl v tempech růstu nominálního HDP). Uvedený výsledek je ve výši hezky kulatých čtyř třetin dopadu (300 mld. Kč), který jsem včera uvedl pro státní rozpočet.
Oněch 400 miliard Kč ročně značí pro rok 2020 kolem 24 milionů korun na 1 bod indexu přísnosti denně. V tuto chvíli index přísnosti činí 69. Hrubý odhad denní ztráty na letošním HDP tedy vychází kolem 1,7 mld. Kč:
24*69 = 1,7 mld. Kč.
Tento dopad by byl samozřejmě vyšší, nebýt právě pomoci tuzemské ekonomice ze strany zadlužující se vlády. O kolik vyšší, to je těžko odhadnout.
O celou částku cca 1,2 mld. Kč, o kterou denně přichází státní rozpočet, to nejspíš nebude, protože velká část vládní pomoci má podobu transferů, kde za vyplácenou podporu od příjemců žádnou přidanou hodnotu (tj. HDP) vláda ani nikdo jiný nedostává.
Transfery by ale měly samozřejmě zvyšovat budoucí HDP. To je vlastně smysl většiny z nich: Díky nim se ekonomické vazby během koronakrize nezpřetrhají a po jejím skončení by se ekonomika měla rychleji vrátit k růstu normálním tempem.
Celý popsaný propočet se ovšem zaměřuje jen na aktuální vývoj, tj. nepočítá dlouhodobé nebo mimoekonomické dopady (úmrtí, poškozené zdraví, deprese, horší vzdělání, apod.).
Autor je ekonom České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy
(Redakčně upraveno)
