Malé děti téměř vždy trénují jedenkrát týdně. Většinou se platí za kurz či za pololetí, někde je možné platit i za měsíc, nebo dokonce za jednotlivou lekci (což je u dospělých běžné). Cena za pololetí se obvykle pohybuje v rozmezí 1200 až 4500 korun. Měsíční platbu 600 či 1000 korun podle frekvence tréninků umožňuje například pražská IAODG Academy. Platba za lekci (100 korun) je zase možná v centru Profi sebeobrana Josefa Proška.
Kromě peněz musíte ovšem ještě připočítat čas, který zejména u malých dětí strávíte tím, že je budete vozit na tréninky. Stejně jako u všeho jiného se totiž sebeobranu nikdo nenaučí za pár lekcí. Nic na tom nemění ani tvrzení trenérů některých systémů, kteří vyzdvihují, jak rychle se jejich sebeobrana dá naučit.
Vrcholem takových tvrzení pak jsou jednorázové několika hodinové, nebo třeba jen 90minutové kurzy. Ty jsou ovšem dobré pouze k tomu, abyste si vy i dítě udělali jakousi zcela základní představu o tom, co se v sebeobraně také učí. A ještě k tomu, aby jejich pořadatel shrábl snadno vydělané peníze. Jejich faktický přínos je však minimální.
Je sice samozřejmě pravdou, že ve vojenských kurzech se lze nadít viditelných výsledků po pár měsících, jenže armádní kurzy probíhají ve zcela jiné intenzitě, než ty civilní. A je přeci jen rozdíl mezi tím, jestli někdo trénuje několikrát týdně, nebo také několikrát denně a tím, když někdo trénuje hodinu či 45 minut týdně. Hodina týdně je přitom nejčastější délka frekvence nabízená v dětských kurzech.
S ohledem na skutečný praktický přínos proto počítejte s tím, že dítě by mělo na tréninky docházet několik let, byť první výsledky se dostaví celkem rychle. Pokud považujete potřebu jeho znalosti sebeobrany za urgentní, je obvykle možné domluvit i intenzivní individuální výukový program. Za ten však, bohužel, zaplatíte podstatně více. Ale počáteční měsíční program soukromých hodin by mohl být finančně zvládnutelný. Navíc se vám třeba povede domluvit lepší cenu.
JAK VYBRAT KURZ
Když zadáte dětskou sebeobranu do vyhledávače, vypadne na vás nějakých 5000 odkazů na nejrůznější kurzy. Kromě dojezdové vzdálenosti, ceny a délky kurzu proto berte v úvahu také reference, jež se vám podaří najít a další informace o trenérovi či trenérech.
To, že je někdo například akreditovaný trenér od ministerstva školství totiž ještě nic nevypovídá o tom, jak učí a co učí. Stejně tak nemusí být zárukou fakt, že trenér má zkušenost z armády, nebo policie. Ani to nevypovídá nic o tom, že umí učit dobře, ani o tom, že to co učí, bude dětem fungovat. A to samé platí o stupni případného mistrovského pásu.
Něco vám můžou napovědět videa z tréninku, která oddíly docela často dávají na své stránky, nebo na youtube. Obvykle je také možné zdarma navštívit první cvičební hodinu, nebo se na hodinu jít jen podívat. Využití takové možnosti lze jen doporučit, protože rodič si udělá představu o přístupu trenéra a dítě si vyzkouší, jak takový trénink vypadá.
DÍTĚ POUČÍ SVÉ RODIČE
Vzhledem k tomu, že každý rozumný trenér vysvětluje, že základem sebeobrany je prevence a předcházení konfliktu, můžou se od svých ratolestí dozvědět řadu praktických rad i rodiče. Dalším bonusem může pro rodiče být, když si od dětí nechají ukázat, co se naučily. Člověk totiž například nemá moc důvodů, zabývat se třeba tím, jak snadno se stává ovladatelným, když ztratí rovnováhu. Přitom je to věc, jež v případném konfliktu může být osudová. A dítě svému rodiči v tom rádo otevře oči.
V souvislosti s předchozími řádky je stále ještě výjimečný přístup základní školy ve středočeských Hovorčovicích. Ta od začátku školního roku 2017/2018 nabídne ve své tělocvičně dětem, hned od první třídy, kroužek sebeobranného umění keysi pod vedením Martina Krňanského.
