bool(false)

Premiér Sobotka revizorem slabikářů

Názor

Jak říká jedno čínské přísloví, i putování na deset tisíc kilometrů začíná prvním krůčkem. A tím může být třeba jak přijetí u premiéra, tak rok, v němž je Sobotka prohlášen „revizorem uživatelů slabikářů“.

Karel Havlíček: „Rok řemesel 2016 se musí stát slabikářem všech dotčených ministrů a jejich týmů a předseda vlády hlavním revizorem jejich práce.“ Foto: AMSP ČR

Řemesla jsou v Česku na vymření. To je jasná věc. Stačí se podívat na střední školství. Do toho firmy hlásí, že jim chybí dělníci. Nejsou to zrovna umělecká řemesla, takoví obráběči či zámečníci a svářeči, ale o těch jejich pracovitých rukách to je.

A že v Česku byly zlaté. Češi ledacos uměli už v dobách Rakouska-Uherska, a což teprve za první republiky. To se ve světě za krátký čas pěkně blýskly v lehkém strojírenství, automobilovém designu a konstrukcích, že i Porsche od nás opisoval. Ani za sovětské normalizace tak úplně nezchromly. I když přes prsty dostávaly pořádně.

A tak se teď řemesla snaží vzkřísit premiér Sobotka s dvaceti cechmistry a šéfy řemeslných sdružení v čele s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).

Co takové kříšení podle asociace obnáší? Například opětovné zavedení předmětu „dílny a pozemky“ na základních školách, změny v živnostenském zákoně, zavedení mistrovských zkoušek a cílenou podporu regionálních produktů. Jednomu by se chtělo tleskat.

Nesměla by to ale kazit dobově nemístná rétorika předsedy asociace Karla Havlíčka, připomínající dobu snad již dávno minulou. „Rok řemesel 2016 se musí stát slabikářem všech dotčených ministrů a jejich týmů a předseda vlády hlavním revizorem jejich práce,“ nechal se citovat Havlíček minulý týden v tiskové zprávě asociace. Ta si to pověsila na nástěnku, tedy přesněji na své webové stránky.

Řemesla, jako třeba truhlařina, by neumírala, pokud by se stále nevyplácelo pokácet stromy, složit je na kamión, odvézt je do Rakouska a bez přílišné námahy za to inkasovat. Pravidla hry, lajny hřiště, podle kterých se vyplatí to či ono, vytyčuje vláda. Ať je Sobotkova či jakákoliv jiná.

Patří se ale dodat, že z Bruselu k těm lajnám chodí instrukce. Ne nepodobné těm, jaké kdysi přicházely v dobách „Ervéhápé“ – tedy Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP), což je poznámka pro ty, kteří tu dobu nezažili. V tomto směru si Havlíčkova rétorika dozajista zaslouží ocenění za nadčasovost.

Sdílet:
{{ comments.toggle_text }}

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Podnikání

Zamést si před vlastním dispečinkem

Zavolal jsem si před půlnocí taxi. Prostřednictvím dispečinku zónové služby, která nahrává rozhovory v zájmu zvýšení kvality služeb. Přišla mi sms s cenou, trasou, identifikací vozu i stanovený čas jeho přistavení. …

Nejčtenější

Brigádníky nenaláká ani 150 korun na hodinu

Firmy už od konce dubna hledají brigádníky na nadcházející letní měsíce. Jenže zájem je malý, klesá. Lidé, kteří mají přece jen o brigády zájem, nedokáží zdaleka pokrýt všechna volná pracovní místa. Podle údajů …

U syndromu vyhoření platí, že nic na světě nevznikne náhle

Rozhovor
Syndrom vyhoření může postihnout každého. Podle lektorky společnosti 1. VOX a cvičitelky Pavly Svobodové nerozhoduje ani věk, ani povolání či pohlaví. „Na svých seminářích jsem se setkala s úspěšnými byznysmeny, s lidmi bez zaměstnání, ale i s lidmi velmi mladými a na první pohled zcela bezstarostnými, kteří syndromem vyhoření prošli,“ říká.
Rolovat nahoru