Zvlášť když se dá v letošním roce čekat zvýšení nabídky, protože má být realizováno hned několik projektů. Podle nás se bude měď v nadcházejících měsících obchodovat převážně v pásmu od 3,75 do 4,50 dolaru, ale nakonec je prolomí a někdy ve druhé půlce roku dosáhne nového rekordního maxima.
Tento názor zastává i řada významných fyzických obchodníků a těžařských společností a vycházejí při tom z nabídkových omezení a vyhlídek na růst poptávky kvůli elektrifikaci v rámci přechodu na zelenou energii.
V březnu, kdy ropa v jednom okamžiku klesla o více než 12 procent, činily ztráty mědi necelá čtyři procenta, což podle našeho názoru ukazuje, že rostoucí poptávka výrobců elektromobilů a firem zabývajících se výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů, energetických úložišť a přenosových sítí už dnes dokáže vykompenzovat zpomalení čínského realitního sektoru – který byl v posledních letech jedním z klíčových zdrojů poptávky – i ekonomické ochlazení Západu.
Tento vzestup zelené poptávky bude nejspíš ještě dál sílit a v takovém případě nakonec vyhlídky na čím dál napjatější trh doženou v následujících letech ceny mědi až k novým rekordním maximům. Číně, která je už dnes významným zdrojem „zelené“ poptávky, začnou čím dál víc konkurovat Spojené státy.
Tamní Protiinflační zákon (Inflation Reduction Act, IRA), nejvýznamnější součást klimatické legislativy v historii USA, už inspiroval evropské politiky k navržení Zákona o klimaticky neutrálním průmyslu (Net Zero Industry Act, NZIA).
To vše povede k dalším subvencím a podpoře přechodu na zelenou energetiku a spolu s tím i k růstu poptávky po tzv. zelených kovech, kam patří mimo jiné aluminium, lithium, kobalt a nikl.
Autor je hlavní komoditní stratég Saxo Bank
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
