Euro proti dolaru tak v podstatě celý týden oscilovalo kolem hladiny 1,07 USD/EUR, klidný kurzový vývoj byl patrný i v regionu, kde pouze polský zlotý v týdenním hodnocení zhruba o tři čtvrtě procenta oslabil. Česká koruna okupovala hladinu 24,70 CZK/EUR, od které se příliš neodchýlila.
Ekonomický kalendář tohoto týdne potvrdil stagflační charakter současného hospodářského vývoje. Květnová inflační data z Německa i eurozóny jako celku poukázala na stále robustnější inflační tlaky. Ty se pak promítají negativně do indikátorů spotřebitelské důvěry.
Podnikatelé zatím odolávali, ale i tady se nervozita začíná zvyšovat. Patrné to bylo v květnovém průzkumu z dílny Evropské komise pro eurozónu jako celek, ještě markantnější pak v případě středoevropských PMI (index nákupních manažerů, pozn. red.).
V Polsku dokonce květnové hodnocení průmyslové aktivity spadlo do pásma kontrakce (i když ještě za duben samotná průmyslová produkce silně rostla, pozn. aut.).
Co nadále přetrvává, to je utažený trh práce v USA s proinflačním dopadem, což potvrdila páteční data. Počet nově vytvořených pracovních míst v USA během května překonal konsensus, navíc byla vylepšena i čísla za předchozí měsíc. Kaňkou na datech je nepatrné zvýšení nezaměstnanosti a lehce slabší než očekávaný růst hodinových výdělků. I tak dosáhl meziměsíčně solidních 0,3 procenta.
Tuzemská data potvrdila silný vstup ekonomiky do letošního roku, i tuzemské předstihové indikátory ale varují. Podle zpřesněného odhadu česká ekonomika přidala během prvních tří měsíců roku mezičtvrtletně silných 0,9 procenta, z meziročního pohledu se díky nízké srovnávající základně růst dostal až na 4,8 procenta.
Z hlediska struktury je zřejmý negativní dopad vysoké inflace na spotřebu domácností. Naopak příjemně překvapila investiční aktivita, za kterou zřejmě stojí i veřejný sektor. To již naznačují data ze státního rozpočtu. To je ale v jeho případě jedna z mála pozitivních informací.
Celkový schodek státního rozpočtu se totiž za prvních pět měsíců zatím spíše drží trajektorie pandemické recese roku 2020. Plánovaný schodek 280 miliard korun se podle nás nepodaří udržet.
A podle aktuální informace ČT24 plánuje ministerstvo financí na příští rok schodek 295 miliard. To je v podstatě potvrzením rezignace na významnější fiskální konsolidaci.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
