Koronavir udeřil i na čínské burzy, propadají se nejvýrazněji od roku 2015

Názor
Čínské akciové trhy se po zahájení pondělního obchodování propadly nejvýrazněji od roku 2015, kdy splaskla tehdejší bublina. Například klíčový burzovní ukazatel šanghajské burzy, index Shanghai Composite, se po otevření propadl o necelých devět procent. Suroviny jako železná ruda, ropa, měď či palmový olej se propadly v rozsahu odpovídajícím maximálnímu dennímu limitu.
Čínské akciové trhy se dnes po zahájení obchodování propadly nejvýrazněji od roku 2015. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Důvodem je enormní nervozita investorů způsobená šířením koronavirové nákazy. Na čínských trzích se naposledy obchodovalo ve čtvrtek 23. ledna. Poté byly tamní burzy zavřeny. Nejprve řádně – z důvodu novoročních dnů volna – posléze ale také nouzově, právě kvůli šíření koronaviru.

Propad čínských burz je dramatičtější, než trh většinově čekal. Co hůř, dochází k němu navzdory podpůrným opatřením čínské centrální banky, která ještě před otevřením trhů snížila sazby reverzních repo operací, což v praxi představuje dodání další likvidity trhům, tedy například snazší a levnější přístup podniků k úvěru. Touto finanční injekcí ve výši takřka 22 miliard dolarů čínská centrální banka zamýšlela tlumit vyhlíženou panickou reakci. Ta přesto nastává.

Příznivou zprávou je v tuto chvíli zatím to, že akciový propad se netýká řady dalších klíčových trhů. Rostou totiž například hongkongské nebo japonské akcie či termínové kontrakty na americké akcie. Trh si tedy současnou situaci interpretuje převážně tak, že jde hlavně o „čínský problém“.

PSALI JSME:
Koronavirus děsí trhy, zlato citelně zdražuje, koruna oslabuje, ropa padá

Zdá se, že investoři se zbavují čínských akcií, ale do hotovosti své takto získané peníze přesouvají jen částečně, zatímco další část investují třeba právě do akcií amerických, vnímaných nyní v porovnání s těmi čínskými bezpečněji než doposud. Investoři prostě předpokládají, že dopad koronavirové nákazy na americkou ekonomiku bude citelně slabší, než její dopad na ekonomiku čínskou.

Výnos z desetiletých čínských vládních dluhopisů – tedy splatnosti, s níž se obecně obchoduje nejintenzivněji – klesl po zahájení obchodování na 2,8 procenta, tedy nejníže od konce roku 2014. To svědčí o tom, že investoři část svého majetku přesouvají z čínských akcií nejen do těch amerických, leč také do obecně bezpečnějších dluhopisů, jejichž cena tak roste, pročež výnos klesá.

Pevninská varianta čínské měny po zahájení obchodování oslabuje o zhruba procento. S touto variantou čínské měny se obchodovalo naposledy taktéž 23. ledna. Poté se obchodovalo jen s mimopevninskou variantou. Až právě do dnešního dne. Obě varianty čínské měny oslabují nad psychologickou hranici sedmi jüanů za dolar.

Autor je hlavní ekonom Czech Fund
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Spekulanti se snaží vydělat na panice kolem koronaviru

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Investice

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.