Od ledna do března zemřelo při dopravních nehodách podle předběžných údajů 103 lidí, což je o 15 více než ve stejném období loňského roku. Po třech letech, kdy v prvním čtvrtletí nebylo usmrceno více než 88 osob, tak jde o srovnatelný výsledek jako před čtyřmi lety: Tehdy zemřelo 106 řidičů, spolujezdců nebo chodců.
Z policejních statistik vyplývá, že na nárůstů počtu obětí se významně podíleli řidiči, kteří jeli nepřiměřenou rychlostí, nevěnoval se plně řízení, přejeli z nějakého důvodu do protisměru anebo srazili chodce na přechodu.
Ani březen „nepomohl“
Vedoucí oddělení BESIP ministerstva dopravy Tomáš Neřold uvedl, že po nepříznivém začátku roku výrazně ovlivnila provoz na silnicích „protikoronavirová opatření“ omezující pohyb lidí. V březnu tak ubylo nehod, lehkých i těžkých zranění.
Například počet nehod bylo bezmála o čtvrtinu méně, těžce zraněných dokonce o více než polovinu. „Ani v tomto měsíci se ale bohužel nepodařilo významně snížit počet úmrtí. Celková bilance čtvrtletí je tak u smrtelných nehod horší než v loňském roce,“ konstatoval.
Zajímavé je srovnání počtu nehod a zraněných v průběhu března, kdy začala platit pravidla o omezení pohybu lidí. Zatímco celkový počet těžce i lehce zraněných se celý měsíc pohyboval v meziročním srovnání pod hodnotami z loňského března, počet nehod byl vyšší až do 14. března, a až poté klesl po loňskou hranici.
U usmrcených to bylo jiné: Pod loňské hodnoty se počet dostal až 23. března. Od 21. do 26. března dokonce na silnicích nezemřela ani jedna osoba. Celkem bylo takových dní bez obětí celkem devět. Jenže v loňském březnu bylo takových dní evidováno deset.
Neukáznění řidiči
Po nástupu pandemii v Česku přitom vedení policie oznámilo, že kvůli ochraně zdraví omezí některé kontroly na silnicích. Někteří řidiči si to vyložili tak, že je teď za porušení pravidel nebude nikdo trestat, a tak šlápli na plyn. Jenže pokuty a trestné body za rychlou jízdu, kterou zaznamenají například kamery, mohou motoristé dostat i během pandemie.
„Stále se ale objevují řidiči, kteří si právě klidnější provoz a nižší počet aut na silnicích vykládají jako ‚příležitost‘. Nerespektují pravidla silničního provozu a riskují tak nejen pokutu, ale ohrožují zdraví a životy dalších účastníků,“ uvedla například policejní mluvčí Ústeckého kraje Šárka Poláčková.
Šéf BESIPu Tomáš Neřold varoval před tím, aby řidiči podlehli klamnému pocitu bezpečí a volnějších pravidel, což vyvolává menší hustota dopravy kvůli nouzovému stavu. Nepřiměřená rychlost spolu s nevěnováním se řízení, upozornil, patří dlouhodobě k nejčastějším příčinám tragických dopravních nehod.
„Lidé v boji proti šíření koronaviru projevují silnou vlnu solidarity a vzájemné ohleduplnosti. Prosím řidiče, aby si odpovědnost a rozumné chování přenesli i na silnice. Záchranáře, hasiče a policisty potřebujeme v tomto období na jiných místech než u dopravních nehod,“ dodal Neřold.
Ochrana bezpečnostních pásů
Podle ředitele Centra dopravního výzkumu Jindřicha Friče je možné některé následky dopravních nehod eliminovat poměrně jednoduchým způsobem – důsledným používáním bezpečnostních pásů v automobilech.
„Za jednu z oblastí s nejvyšším potenciálem snížení fatálních a závažných následků nehod pokládám (ne)používání zádržných systémů. Dlouhodobě třetina usmrcených a pětina těžce zraněných nebyla ve vozidlech připoutaná bezpečnostním pásem,“ sdělil Frič.
Platí rovněž, že čím nižší třída silnice, tím vyšší je podíl nepřipoutaných. „Například na silnicích třetích tříd a místních komunikacích nebyla téměř polovina usmrcených osob připoutaná,“ dodal Frič.
