Nejenom pro nás klíčové Německo ale v závěru roku mezičtvrtletně kleslo a brzdilo tak růst HDP eurozóny. Další zklamání přinesl výrazný prosincový propad maloobchodních tržeb u našich západních sousedů. V neposlední řadě inflace v eurozóně klesla nepatrně méně, než s čím počítal trh. To americké statistiky byly v naprostém kontrastu.
Závěr týdne přinesl ukazatele z tamního trhu práce. Lednový počet nově vytvořených pracovních míst v USA překonal hodnotou 353 tisíc veškerá očekávání, výrazně směrem k lepšímu pak byla revidována data za prosinec (z původních 216 tisíc na 333 tisíc, pozn. aut.) i listopad.
Navzdory očekávání se tak lednová míra nezaměstnanosti nezvýšila a udržela se na prosincových 3,7 procenta. Napětí na trhu práce pak dokumentovala i dynamika výdělků, které v lednu meziměsíčně vzrostly o výrazných 0,6 procenta.
Není divu, že již dříve v týdnu publikovaný lednový ukazatel spotřebitelské důvěry od Conference Boardu, i ten páteční od University of Michigan ukázaly na zlepšení spotřebitelské nálady amerických domácností. A rozhodně nezklamaly ani prosincové podnikové objednávky.
Celkově data potvrdila jestřábí vyznění středečního zasedání americké centrální banky, kde guvernér J. Powell označil snížení úrokových sazeb na březnovém zasedání za nepravděpodobné. Trh své sázky poměrně výrazně přecenil až na květen, což je v souladu s naším pohledem. Dolar tak tento týden končí oproti euru silnější o půl procenta.
Globálně silnější dolar nepomohl české koruně. Ta během týdne ztratila zhruba dvě třetiny procenta a v závěru týdne se kurz dokonce krátce přehoupl přes 24,95 koruny za euro. Takto slabá byla koruna naposledy v květnu 2022. Zveřejněné tuzemské ekonomické indikátory těžko mohly koruně výrazněji pomoci.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
