Nicméně inflace by v Německu měla nadále růst k 3,4 procenta na konci tohoto roku. Po opadnutí zmíněného administrativního efektu by se však měla opět vrátit k 1,1 procenta v příštím roce.
Americká ekonomika v druhém čtvrtletí vzrostla o 6,5 procenta mezikvartálně anualizovaně, čímž zklamala očekávání finančních trhů. Hlavním důvodem však byl překvapivě silný pokles zásob, který ubral na růstu 1,1 procentního bodu.
To by se však mělo vykompenzovat v druhé polovině roku. Podle očekávání poklesly výdaje vlády vzhledem k ukončení většiny podpůrných programů. V konečném důsledku to tak podle nás nic nezmění na směřování americké měnové politiky.
Dneškem začala mediální karanténa členů bankovní rady České národní banky. Na poslední chvíli přispěchal se svým komentářem Aleš Michl, který potvrdil, že opět bude hlasovat pro stabilitu úrokových sazeb.
Podle jeho slov ekonomika ještě není stabilizovaná a nenašla svou rovnováhu. Proto by i centrální banka měla být opatrná se zvyšováním úrokových sazeb.
Na finančních trzích obecně vládla optimistická nálada. Dozvuky včerejšího jednání americké centrální banky (Fed), německá inflace a zklamání z růstu americké ekonomiky pomohly euru navýšit své zisky na úkor amerického dolaru. Ten je tak nejslabší od konce června.
To se pozitivně promítlo i ve středoevropském regionu. Maďarský forint si připsal 0,6 procenta a polský zlotý 0,5 procenta. Česká koruna si většinu posílení odbyla již včera a dnes si polepšila pouze o dvě desetiny. Krom silnějšího eura jí pomohl i návrat tržních úrokových sazeb k vyšším úrovním.
Úrokový diferenciál se vůči eurovým sazbám vrátil na svá maxima z poloviny měsíce, což by podle nás mohlo koruně pomoci až k úrovním na dohled 25,40 za euro. Klíčové však bude zasedání tuzemské centrální banky v příštím týdnu.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
František Táborský
