Česko kvůli tomu stojí nikoli na pokraji ekologické katastrofy, ale už kousek od jejího středu, což má a bude mít ještě mnohem větší dopad nejen na naši krajinu, ale i stavebnictví a další odvětví zpracovávající dřevní hmotu.
V těchto dnech dostává zhruba 160 000 vlastníků malých lesních porostů upozornění od státního podniku Lesy České republiky, že jsou povinni svoje stromy sledovat, chránit a v případě napadení kůrovcem okamžitě těžit. Což samozřejmě znamená vynaložit značné finanční prostředky, ale přitom napadené dřevo se vzhledem k momentálním výkupním cenám hodí nejspíš na podpal.
Investice pro pláč
Kdo si před pár lety koupil les jako investici, která se zhodnocovala přirozeně a sama od sebe, nyní patrně spláče nad výdělkem. Kůrovcová kalamita se šíří jako požár, jen s tím rozdílem, že proti ní prakticky neexistuje účinná ochrana. Před pár lety katastrofické a nyní reálné scénáře hovoří o tom, že pokud se počasí nesmiluje, do deseti let v nížinách zmizí všechny smrkové lesy.
Nyní je však státní podnik zavalen stížnostmi vlastníků drobných lesů, proč se mají podřizovat diktátu státního podniku, jak nakládat se soukromým vlastnictvím. Zapomínají však na to, že podnikání (ale i pouhé vlastnictví) v tomto oboru omezuje tzv. lesní zákon, který vlastníkům lesních porostů přímo ukládá hospodařit v součinnosti s odborným lesním hospodářem. A tím jsou na našem území Lesy ČR.
Příroda už nezvládá
Dále zákon ukládá preventivně bránit vývoji, šíření a přemnožení škůdců. Tedy něco jako povinné očkování, jemuž se část populace brání s poukazem na právo rozhodovat o zdraví vlastního dítěte. Obvykle do doby, než je to dítě nakaženo potomkem jiného svobodomyslného rodiče. A když se vrátíme do lesa, kůrovec opravdu neřeší vlastnictví stromů, k nimž právě zaletěl.
Pokud čteme podobné katastrofické vize, máme tendence nad nimi raději mávnout rukou, než se jimi vážně zabývat. Je situace opravdu tak vážná? Vždyť příroda si už tolikrát poradila. Jenže i v přírodě platí, že poslední kapka může ucho džbánu utrhnout. A tu naší jsme desítky let devastovali zatím beztrestně.
Těžko hledat jednu příčinu kůrovcové kalamity, kterou sami lesníci označují za něco, co naše lesy ještě nezažily. Smrkové monokultury, tedy pásma lesa složeného z jednoho druhu jehličnanu, který roste nejrychleji a je finančně nejžádanější. Sucho v krajině vinou kolektivizace zemědělství, regulace vodních toků i výsadbou nevhodných plodin. Opakující se horké a suché léto, vždyť podle ministra životního prostředí Richarda Brabce je stav podzemních vod na třetině území ve stavu sucha.
Vyhlížet mokré léto
To všechno nahrává především lýkožroutovi smrkovému (kůrovců je několik druhů a napadají i listnaté stromy), který do suchem oslabených stromů vybuduje cestičky a naklade larvy (strom nemá dost smůly, aby je zalil) a odletí za další potravou. To se během léta opakuje, podle odborníků se letos dají čekat i tři výměny generací. O zbytek se postarají cizopasníci, především houby.
Co s tím? Jsou v podstatě dvě možnosti. Kolem napadených stromů vykácet všechny ostatní do doletové vzdálenosti lýkožrouta. Nebo vyhlížet studené a chladné léto, které vyhovuje víc stromům než škůdcům.
Cena dřeva vyletí
Podle lesnických odborníků, i když se (nějak) podaří nálety kůrovce zastavit a nové porosty za pár desítek dorostou, se další generace turistů mohou rozloučit s tím, čemu říkáme houbařský les – vysoký, čistý, přehledný, tedy typicky český. To je ale asi ten nejmenší dopad. Les je určen nejen k odpočinku, ale především hospodaření. Dnes ceny dříví spadly na zhruba pětinu až desetinu tradičních cen, protože vytěženého dříví je nadbytek.
S kůrovcovou kalamitou se totiž potýkají také v Německu či Rakousku, tradičních odbytištích našeho dřeva, i když v menší míře. Jenže dnešní dumpingové ceny se za pár let změní, až bude vytěženo a trhy pocítí nedostatek kvalitního dřeva. Možný scénář napoví návštěva jednoho pronajatého lomu v jižních Čechách, kde čínská firma už měsíce zpracovává kubíky levně nakoupeného dřeva a plaví je domů ve známých kontejnerech, v nichž naopak do Evropy přivezla plastové vymoženosti.
A rady na závěr pro toho, kdo se bojí o svých pár desítek stromů? Kontrolujte je a v případě napadení okamžitě pokácejte a uskladněte (přikryjte). Kdyby nic jiného, tak za pár let bude nedostatkové i topné dřevo. Vzniklé holiny osázejte odolnějšími dřevinami, než jsou smrky, informujte se také na dotace, které dnes nabízí ministerstvo zemědělství. A vyhlížejte deštivé a chladné léto.
